Úvod
1. Definice agrese, její měření a etiologie
1.1 Definice agrese
1.2 Měření agrese
1.2.1 Posouzení agresivity a nepřátelství v průběhu času
1.2.2 Hodnocení jednotlivých příhod agrese
1.3 Etiologie agresivity
1.3.1 Mozkové obvody
1.3.2 Neurotransmitery a další neuromodulátory
1.3.3 Genetické faktory
1.3.4 Dopady vnějších faktorů
1.3.5 Shrnutí etiologie
Literatura
2. Agresivita v nemocnicích
2.1 Prevalence agresivity v psychiatrických zařízeních
2.2 Koreláty a prediktory násilí u hospitalizovaných pacientů
2.2.1 Demografické faktory a anamnéza
2.2.2 Klinické a právní postavení agresivního pacienta
2.3 Měření rizika násilí
2.3.1 Klinické hodnocení rizika
2.3.2 Matematická měření rizika agresivity
2.4 Oběti agresivních pacientů
2.5 Personál a prostředí
2.6 Souhrn a závěr
Literatura
3. Schizofrenie
3.1 Akutní léčba agitovanosti a agresivity u schizofrenie
3.2 Dlouhodobá léčba agresivního chování u schizofrenie
3.2.1 Nefarmakologická léčba
3.2.2 Farmakologická léčba
3.3 Zneužívání návykových látek a neochota užívat léky
Závěr
Literatura
4. Bipolární afektivní porucha
4.1 Studie bipolární afektivní poruchy
4.1.1 Klinické studie
4.1.2 Epidemiologické studie
4.2 Klinické aspekty agresivního chování u bipolární poruchy
4.3 Zvládání agresivity u bipolární afektivní poruch
4.3.1 Agresivita během manické epizody v kontextu akutní agitovanosti
4.3.2 Léčebné postupy při dlouhodobé agresivitě
Závěr
Literatura
5. Agresivita u neuropsychiatrických (organických) poruch
5.1 Demence
5.1.1 Epidemiologie
5.1.2 Problémy s defi nováním, fenomenologií a hodnocením agresivity u demence
5.1.3 Prediktory a koreláty agrese u demence
5.1.4 Léčba
Závěr
5.2 Traumatické poškození mozku
5.2.1 Epidemiologie
5.2.2 Patofyziologie
5.2.3 Léčba
Závěr
5.3 Epilepsie
Závěr
Literatura
6. Agrese u deprese
6.1 Vztah mezi agresí a depresí
6.2 Vztah mezi hněvem, vztekem a hloubkou deprese
6.3 Deprese spojená se vztekem: odezva na léčbu
6.4 Záchvaty vzteku a deprese
6.4.1 Prevalence
6.4.2 Epidemiologické studie
6.4.3 Rozšířená sebevražda a deprese
6.4.4 Klinické koreláty
6.4.5 Vztek jako subtyp deprese
6.4.6 Biologické studie
6.4.7 Odezva na léčbu
Závěr
Literatura
7. Psychoaktivní látky a agresivita
7.1 Alkohol
7.2 Psychostimulancia
7.3 Opiáty
7.4 Halucinogeny
7.5 Anabolické steroidy
7.6 Benzodiazepiny
7.7 Nikotin
7.8 Vztah mezi zneužíváním psychoaktivních látek a agresivitou u psychicky nemocných
Závěr
Literatura
8. Disociální porucha osobnosti
8.1 Trestná činnost u disociálních osobností
8.1.1 Násilná kriminalita u disociální poruchy osobnosti
8.2 Biologie empatie, bezohlednosti a agresivity
8.2.1 Neuronální spoje
8.2.2 Neuromediátory a hormony
8.2.3 Genetika
8.3 Léčba, výsledky, terapeutický pesimismus: jedná se o „poškození mozku“?
8.3.1 Kognitivně-behaviorální terapie
8.3.2 Multisystémová terapie
8.3.3 Jiné psychologické léčebné přístupy
8.3.4 Farmakologická léčba
8.4 Prevence disociálního jednání: etické dilema
Závěr
Literatura
9. Hraniční porucha osobnosti
9.1 Léčba agresivity u hraniční poruchy osobnosti
9.1.1 Farmakologické přístupy
9.1.2 Psychoterapeutické přístup
Závěr
Literatura
10. Maligní narcismus
10.1 Rysy maligního narcismu
10.2 Etiologické faktory
10.2.1 Biologické faktory
10.2.2 Faktory prostředí, psychologické faktory
10.2.3 Sociální a kulturní dynamika
10.3 Maligní narcismus v psychiatrické péči
10.3.1 Léčba
Závěr
Literatura
11. Posttraumatická stresová porucha (PTSD)
11.1 Psychologické trauma jako základ rozvoje PTSD a možné příčiny agresivity
11.2 Biologické základy PTSD
11.2.1 Endokrinní faktory
11.2.2 Neurochemické faktory
11.2.3 Mozkové okruhy
11.3 Základní neurobiologický model PTSD
11.4 Léčba PTSD
Závěr
Literatura
12. Poruchy chování
12.1 Diagnóza poruchy chování
12.1.1 Diagnostická kritéria poruchy chování podle MKN-10 (2008)
12.2 Prevalence
12.3 Etiopatogeneze
12.3.1 Predisponující faktory
12.3.2 Provokující faktory a spouštěče
12.3.3 Udržovací faktory a rizikové faktory recidivy
12.4 Průběh poruch chování
12.5 Diferenciální diagnostika a komorbidita
12.6 Léčba
12.6.1 Farmakoterapie
12.6.2 Psychoterapeutické přístupy
12.6.3 Jiné postupy
Závěr
Literatura
13. Psychofarmaka v léčbě agresivity a agitovanosti
13.1 Benzodiazepinová anxiolytika
13.2 Klasická antipsychotika
13.2.1 Incizivní klasické antipsychotikum – haloperidol
13.2.2 Sedativní klasická antipsychotika
13.3 Atypická antipsychotika
13.3.1 Ziprasidon
13.3.2 Olanzapin
13.3.3 Amisulprid
13.3.4 Aripiprazol
13.3.5 Quetiapin
13.3.6 Risperidon
13.3.7 Klozapin
13.4 Beta-blokátory a stabilizátory nálady v léčbě přetrvávající agresivity
13.4.1 Beta-blokátory
13.4.2 Stabilizátory nálady
13.5 Jiné látky
Závěr
Literatura
Závěr