Jméno Petr Parléř je v obecném povědomí neodmyslitelně spojené s osobností Karla IV. a svatovítským chrámem. Méně se už ví, že tento stavitel, kameník, sochař a řezbář byl mezi architekty středoevropské gotiky výjimečnou osobností, geniálním a odvážným novátorem. Svým dílem otevřel cestu k další, vrcholné etapě středoevropské gotické architektury, nazývané někdy dokonce podle něj parléřovskou gotikou.
Narodil se roku 1332 nebo 1333 v Gmündu nebo v Kolíně nad Rýnem. Na těchto místech tehdy působil jeho otec, stavitel Heinrich Parler z rozvětvené a slavné německé stavitelské rodiny. Český král a římský císař Karel IV. jmenoval Petra Parléře do čela stavební huti již jako třiadvacetiletého mladíka. Huť pod jeho vedením stavěla Karlův most se Staroměstskou mosteckou věží, chór kostela svatého Bartoloměje v Kolíně, části staroměstského kostela Matky Boží před Týnem a další.
Historické zahrady nejsou jen památkami ani pouhým místem odpočinku či meditace. Jsou také živou historií i nenahraditelnou inspirací pro budoucnost. V knize plné krásných fotografií najdete drobné, původem renesanční zahrady - Telč, Jindřichův Hradec, Kratochvíle. Výjimečné jsou kroměřížský Libosad či francouzská zahrada v Dobříši, jejichž bohatá dobová dokumentace umožnila mimořádně autentickou obnovu. Najdete i renesanční a barokní formální zahrady - Květná zahrada v Kroměříži, Dobříš, Libochovice, Bučovice, Slavkov, Zákupy, které byly většinou obnoveny jen z části. Ale také anglické parky - Český Krumlov, pražská Královská zahrada, Slavkov. Nechybí ani výjimečný Průhonický park nebo zámecký park Sychrovského zámku a mnoho dalších. Projděte se společně s autorem našimi nejkrásnějšími historickými zahradami.
Monografie se věnuje otci a synovi - Kryštofovi a Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovým. V první části budeme sledovat život a dílo Kryštofovo od chvíle, kdy odešel z rodné usedlosti v Horním Bavorsku za svými staršími bratry a sestrou, aby s nimi doputoval na cestě za vyučením a prací do Prahy, kde našel nový domov a nastoupil životní dráhu stavitele a architekta.
Následuje mezidobí, kdy otec mistr a syn tovaryš společně pracovali na tak významných stavbách, jako jsou pražská Loreta nebo břevnovský klášter a jeho broumovská filiace. Druhá část nás provede velkolepým završením historie rodu stavitelů a architektů Dientzenhoferů i vrcholem vývoje radikální větve barokního slohu v životě a mimořádném díle Kiliána Ignáce. Třetí část je věnována podrobnějším popisům vybraných nejvýznamnějších staveb obou architektů.
Architekt Jan Blažej Santini-Aichel je fenomén. V dějinách naší architektury není nikdo jiný, kdo by dokázal v prostředí vlády všeobecně respektovaného slohu uskutečnit tak velkolepým způsobem svou osobní vizi.
Na druhé straně by však bylo nepochopením doby a díla interpretovat Santiniho jako osamělou individualitu vystupující z kontextu baroka a překračující všechny hranice. Nejpozoruhodnější na Santinim je právě to, že dokázal oba tyto zdánlivé protiklady spojit.
Ani dnes ještě nemá tento mimořádný architekt v obecném kulturním povědomí místo odpovídající jeho významu. A to je i důvod, proč vznikla tato kniha a proč byl Santini zvolen jako téma prvního svazku zamýšlené ediční řady věnované významným osobnostem naší stavební historie.
Petr Dvořáček (* 27. 2. 1955) český spisovatel, publicista a fotograf, narozený v Brně zve v nové knize do světa fenomenálního architekta. Popisuje nejen jeho život, ale hlavně dílo inženýra a mystika, jeho vize a životní zakázky. Samostatné kapitoly jsou věnovány deseti nejvýznamnějším stavbám. Text doprovází fotografie autora a ilustrace, které pro tuto knihu vytvořil Ivan Pecháček.
