Publikace přibližuje v českém prostředí nepříliš frekventované téma akademického učení vysokoškoláků. V centru zájmu stojí budoucí učitelé a jejich studijní procesy. Cílem je dostát ve vzdělávání novým nárokům, které na jednotlivce i celou společnost klade vysoká komplexita dnešního veřejného i soukromého života, označovaná jako „kurikulum moderního světa“.
   
Pouze v omezené míře byla dosud reflektována skutečnost, že způsoby práce s poznatky, s nimiž studenti učitelství v univerzitním prostředí přicházejí do kontaktu, mají nezanedbatelný vliv na to, jak budoucí učitelé rozvíjejí své zacházení s informacemi a jejich osvojování. Právě z těchto zkušeností vyrůstají jejich profesní znalosti a dovednosti, které později řídí jejich profesní jednání.

Výklad je organizován s využitím konceptu osobní epistemologie, zabývajícího se způsoby, jakými jedinci hodnotí, odůvodňují, utvářejí a využívají znalosti, a jejich vývojem ve vysokoškolském vzdělávání. Úzká souvislost s kvalitou studijních procesů i výsledků dává tomuto konceptu perspektivu s potenciálem obohatit současné vědění o procesech akademického učení a inspirovat vzdělavatele při zkvalitňování těchto procesů.

První část publikace nabízí přehled nejvýznamnějších poznatků o klíčových dimenzích těchto procesů. Druhá část prezentuje výsledky dvou původních studií, jejichž společným jmenovatelem je zkoumání úlohy osobně epistemických dimenzí ve studijní úspěšnosti i v dalším vývoji budoucího učitele.