První komplexní monografie u nás, týkající se tématu, které je trvale v popředí zdravotnické veřejnosti. Kniha je určena zejména praktickým lékařům, ošetřovatelskému personálu pobytových zařízení, činitelům v oblasti veřejného zdravotnictví.
Publikace sleduje především dva cíle, a to přispět v českém prostředí k vymezení a pochopení agendy, závažnosti a aplikace dosud málo známého pojetí dlouhodobé péče jako 3. pilíře „péčové oblasti“ a za druhé upozornit na vybrané klinické a etické aspekty zdravotnické, především lékařské, ale také ošetřovatelské a rehabilitační praxe v rámci dlouhodobé péče, u jejích klientů/pacientů, včetně praxe v pobytových zařízeních.
Publikace volně navazuje na monografii Sociální gerontologie – úvod do problematiky a přináší jak nové, tak navazující informace ze sociální gerontologie pro praktické lékaře, lékaře v dlouhodobé péči, ale i pro další zdravotnické a sociální pracovníky pracující se seniory, stejně jako pro celou občanskou veřejnost.
Zdravotní osud člověka je do značné míry ovlivněn podmínkami, v nichž vyrůstá, pracuje, odpočívá a stárne. Text poukazuje na hodnotu zdraví a na potřebu rozvíjet schopnosti lidí chránit, udržovat i zlepšovat své zdraví. Cílem monografie je zvýšit připravenost občanů a celé společnosti na stáří, a to zejména pokud jde o péči o zdraví, životní styl, životní podmínky a sociální zabezpečení. Publikace je určena všem, kterým na zdraví záleží. Cenné poznatky v ní naleznou rovněž odborní pracovníci, kteří se věnují zdravotní a sociální péči jak přímo ve své praxi, tak z pozice samosprávy a státní správy. Publikace se tak může stát vodítkem při koncipování proseniorské zdravotní politiky na místní a regionální úrovni.
Publikace přináší informace ze sociální gerontologie pro praktické lékaře, lékaře v dlouhodobé péči, ale i pro další zdravotnické a sociální pracovníky pracující se seniory, stejně jako pro občanskou veřejnost konfrontovanou s nároky života ve stáří. Cílem monografie je zvýšit povědomí zdravotnické veřejnosti o problematice sociální gerontologie, tedy o vztahu společnosti ke starým lidem, integraci seniorů do společnosti, zlepšování jejich statutu ve společnosti, definování jejich sociálních a zdravotních potřeb ve vztahu k prodlužování věku populace, a to v souvislostech seberealizace a participace ve stáří.
Autoři definují základní pojmy, jako je geriatrie a gerontologie, dlouhodobá péče a kvalita života, a to s přesvědčením na nárok plně emancipovaného života dlouhověkých spoluobčanů. Čtenáři v knize najdou dále důležité informace z oblasti sociálního zabezpečení, mezinárodní srovnání dlouhodobé péče a předpokládaný vývoj zdravotního stavu obyvatelstva ve věku nad 65 let. Autoři se věnují i mezigenerační soudržnosti, fenoménu zvyšujícího se počtu starších osamělých žen a etickým aspektům přístupu ke starším občanům.
Publikace poprvé u nás zveřejňuje komplexní přístup ke znevýhodněným, křehkým, závislým lidem se závažným zdravotním postižením. Seznamuje tak odbornou veřejnost s postupně se vyvíjející koncepcí dlouhodobé péče (long-term care, LTC), kterou se mezinárodní společenství snaží v duchu nejlepších humanistických tradic a s využitím moderních medicínských i technických možností zajistit těmto "lidem v ohrožení" kvalitní život, a to pokud možno v přirozeném domácím prostředí asistovaném komunitními službami. Publikace reaguje a uvádí do praxe doporučení EU z posledních let.
Kniha je praktickou příručkou, ve které jsou uvedeny nezbytné teoretické podklady a která představuje odborníkům služby a formy péče odpovídající konkrétním potřebám.
Kniha je určena především praktickým lékařům, lékařům v následné péči a geriatrům. Může však pomoci také všem ostatním profesím zapojeným do dlouhodobé péče, v neposlední řadě zodpovědným klientům a jejich rodinám a také orgánům místní správy a samosprávy k pochopení toho, že by v rámci své působnosti měly vytvářet podmínky pro dostupnost určitých služeb.
Publikace se zabývá věkově podmíněnou funkční deteriorací, disabilitou a jejich projekcí do klinické praxe. Předkládá několik pojetí geriatrické křehkosti (frailty) jako dominantního rysu geriatrických pacientů vyžadujících specifický diagnostický, léčebný i ošetřovatelský režim. K zachycení projekce geriatrické křehkosti, těsně související s poklesem potenciálu zdraví, do klinické praxe je využit koncept tzv. geriatrických syndromů chápaných jako stereotypní, častá a závažná problematika geriatrických pacientů způsobovaná měnlivou kombinací příčin a vyžadující převážně symptomatický přístup s kompenzací deficitů. Geriatrické syndromy jsou pojednány z hlediska patologické fyziologie (poruchy stability, mobility, svalové síly, paměti apod.), klinické manifestace, diagnostického hodnocení včetně diferenciální diagnostiky hlavních příčin a komplexního zdravotnického řešení. Používání geriatrických syndromů může pomoci klinickým lékařům lépe popsat křehké geriatrické pacienty, jejich zdravotní problémy, rizika a potřeby.Text ze 4. strany obálkyPublikace je určena především geriatrům, internistům a praktickým lékařům pro běžnou praxi, postgraduální studium i posudkovou činnost. Kniha vymezuje geriatrického pacienta a zvláštnosti jeho stonání, zabývá se věkově podmíněnou funkční deteriorací s disabilitou a poprvé v české literatuře předkládá podrobně koncept geriatrické křehkosti (frailty) jako dominantního rysu části geriatrických pacientů vyžadujících specifický diagnostický, léčebný i ošetřovatelský režim. Projekcí křehkosti, těsně související s poklesem potenciálu zdraví, do klinické praxe jsou především geriatrické syndromy, které charakterizují geriatrické pacienty obvykle lépe než výčty chorob. Jejich pochopení a využívání v diagnostice a klinickém popisu může napomoci k lepšímu pochopení problémů, rizik a přání mnoha starších nemocných i k větší účinnosti, bezpečnosti a účelnosti jejich léčení a intervenování.
Stárnutí populace je dominantou demografického vývoje a vede k geriatrizaci medicíny. Dopad na zdravotnictví je kvantitativní a kvalitativní – modifikace přístupů podle specifických potřeb seniorské populace. V české literatuře chybí moderní monografie, zdůrazňující právě kvalitativní změny, potřebu modifikace znalostí a postupů napříč medicínskými specializacemi.
