Baurák – všichni v Brně a širokém okolí vědí, že tak se říká zdejšímu velodromu. Málokdo už ale ví, že je to nejstarší cyklistická dráha na světě, na níž se závodí od roku 1889 do současnosti, že se nachází na stále stejném místě, že dodnes splňuje předpisy mezinárodní cyklistické unie UCI, že se na ní konala dvě mistrovství světa, že její zastřešení patří ke stavebně-architektonickým unikátům. TJ Favorit Brno má čím se pyšnit. Historie velodromu je současně i jedinečným střípkem naší historie. Odehrávaly se zde nejen sportovní souboje, ale i dramatické události posledních 135 let naší společnosti. Němý svědek si zaslouží náš obdiv a snahu jej nejen zachovat, ale vytvořit z něj nejmodernější chrám rychlostní cyklistiky.
Hanuš Holzer (1929–2016) se narodil do dobře situované rodiny, avšak dětství prožil v Terezíně, otec zahynul v Osvětimi. Oč méně se po válce věnoval studiím, o to více času trávil řešením dopravních situací v Praze, podnikal nevídané dálkové jízdy na mopedech, skútrech a motocyklech. Po okupaci v roce 1968 emigrovala rodina do Švýcarska, kde se dobře etablovala.
Když Hanuš Holzer dovršil své šedesátiny, přišel listopad 1989 a on se dostal do víru událostí. Byl-li jeho dosavadní život až dosud plný nečekaných zvratů, teprve teď se zdramatizoval. Hanuš Holzer stál v pozadí vstupu koncernu VW do mladoboleslavské automobilky po boku jak předsedy představenstva VW, tak vlády ČR, dojednal dohodu s Baťou, stal se honorárním konzulem v Basileji, působil při nejrůznějších událostech, vždycky nenápadně, pokaždé mimořádně aktivně a efektivně.
Nerad o sobě mluvil, mnohé zamlčel. Co všechno se ještě o Hanuši Holzerovi dozvíme?
Výběr 21 nejslavnějších automobilů vyráběných v Mladé Boleslavi, na kterých je koncentrovaně, téměř jako pod rentgenem, vidět historie značky Škoda a jejího předchůdce Laurin & Klement a zároveň dějiny automobilové techniky. Každý model je představen na detailním technickém průhledovém obraze Jiřího Dufka, doplněn o další technické kresby či ukázky výkresové dokumentace. Profil automobilu samozřejmě dokreslují barevné a černobílé fotografie z archivů autorů i automobilky. Velké množství obrazového materiálu je propojeno zajímavými texty Jana Králíka o vývoji jednotlivých modelů, jejich výrobě i sportovních úspěších a představuje také několik osobností z těch mnoha, které se o úspěch či známost mladoboleslavských automobilů zasloužily.
Výpravná barevná kniha potěší každého, kdo se alespoň trochu zajímá o automobily a jistě osloví skalní fandy aut se značkou Škoda.
Měření času patří k nejstarším lidským intelektuálním činnostem. Postupem doby se měnily i osobní časoměrné přístroje, od prvních kapesních objemných mechanismů po současné náramkové hodinky. Česká republika patří k několika málo zemím na světě, kde se vyrábějí. Je to historie stará sedmdesát let, psát se začala v roce 1949 v Novém Městě nad Metují, kde je začali vyvíjet.
Historii tamní výroby tvoří nadšení prvních konstruktérů, ikonické modely, nové strojky, produkce v řádu statisíců i téměř zánik výroby. V současnosti sledujeme jedinečný restart, jímž se Česká republika díky novoměstským primkám řadí mezi několik málo států na světě, kde zvládají mimořádně náročnou výrobní technologii. Odhadnete, kolik nejmenších šroubků se vejde do krychlového centimetru? V knížce se to dozvíte. A když si uvědomíte, že je na nich ještě přesný závit…
A také se dozvíte o úspěšných sběratelských limitovaných sériích, které pro roce 2008 výrazně zvýšily její konkurenceschopnost a probudily další zájem o značku.
Elegantní, bohatě ilustrovaná kniha, dává nahlédnout do novodobé historie hodinářského oboru u nás.
Kniha V soukolí okřídleného šípu vychází už podruhé, obohacená o rozhovor s nejmladším z rodu Hrdličků. Žádný zájemce o historii i současnost motorismu by si neměl nechat ujít mnohdy až neuvěřitelné příběhy Karla Hrdličky, Petra Hrdličky a Martina Hrdličky, otce, syna a vnuka, kteří svůj život spojili s mladoboleslavskou automobilkou. První se stal na sklonku 20. let jejím ředitelem (v roce 1941 takřka odveden gestapem, na hodinu propuštěn), druhý (jako dítě představitele vysoké buržoazie) začal jako učedník a skončil jako ředitel výzkumně vývojového závodu AZNP Mladá Boleslav, odpovědný za vývoj vozu Škoda Favorit, třetí (syn předlistopadového činovníka) musel svoji pílí dokázat, že jeho nynější post šéfa vývoje motoru a podvozku nedostal zadarmo. Nenechte si ujít strhující příběhy jedné rodiny, která je po dlouhá desetiletí propojena s historií továrny Škoda.
Ing. Karel Hrdlička se stal jedinečným příkladem muže, který se vlastní pílí a houževnatostí vypracoval z nuzných poměrů sirotka na funkci vedoucího ředitele mladoboleslavské ASAP, dnešní Škoda Auto. Pod jeho vedením se automobilka vyrovnala s krizí a přišla s automobily moderní koncepce, která se pak udržela ve výrobě dalších 40 let. Zásluhou Karla Hrdličky se značka Škoda stala před válkou nejúspěšnějším domácím výrobcem automobilů, když předběhla Pragu i Tatru. Za dramatických okolností musel automobilku v roce 1941 opustit a už se do ní nevrátil.
Ing. Petr Hrdlička, CSc. nezapřel svého otce. Coby syn "pilíře kapitalismu" zahájil svoji kariéru v automobilce jako učeň oboru strojní zámečník-automechanik, pak vystudoval průmyslovku, ČVUT včetně aspirantury, dva roky působil ve Švýcarsku, řadu let pak v Ústavu pro výzkum motorových vozidel. Po všech peripetiích se stal ředitelem Výzkumně vývojového závodu AZNP a vůdčí osobností vývoje vozu Škoda Favorit. Také on musel nakonec z automobilky odejít, aby se do ní ještě jednou vrátil.
Ing. Martin Hrdlička, Ph.D., MBA studoval techniku s výsledky, které mu otevřely dveře k diplomové práci u společnosti Mercedes Benz. Profesní kariéru zahájil v mladoboleslavské automobilce, kam ho přijali do oddělní, které ale zrušili dřív, než nastoupil. Začal od píky v konstrukci, prošel vývojem u VW, dnes je ve společnosti Škoda Auto odpovědný za vývoj motoru a podvozku. Takový post není zadarmo. O tom, jak se k němu dopracoval, vypráví otevřeně a bez zábran.
PhDr. Jan Králík se dlouhodobě věnuje historii motorismu, je autorem více než čtyřiceti publikací převážně s touto tématikou. Pro Gradu připravil mimo jiné knihy o osobnostech v tomto oboru - Jawa, můj osud (Jaroslav Frei), Život bez brzd (Jaroslav Juhan), Deník motocyklistky (Lída Horská). V soukolí okřídleného šípu spolu s knihou memoárů prof. Oldřicha Meduny (Utajené projekty Škoda) tvoří jedinečný obraz automobilky Škoda.
Deník motocyklistky živě popisuje údržbu, výlety, závody, defekty i pády, ale hlavně kniha přispěje k porozumění motorismu 20. let (stav silniční sítě, hustota dopravy, předpisy, nehody...).
Jaroslav Juhan (1921) patří k nejúspěšnějším československým automobilovým závodníkům v celé historii našeho motoristického sportu, stal se světoběžníkem a mimořádnou osobností v automobilovém oboru. Své jméno spojil mimo jiné se značkou Porsche a Lotus, jeho blízkými přáteli byli pětinásobný mistr světa F 1 Juan Manuel Fangio, Louis Chiron a řada dalších významných osobností.
Byl to Juhan, kdo v roce 1953 přivedl značku Porsche na tehdy nejdelší a nejtěžší automobilový závod - Carreru Panamericanu. Také jeho zásluhou zdobí nejostřejší sportovní vozy značky název tohoto pekelného závodu.
Ve svém vyprávění vzpomíná také na svého bratra Františka Juhana (1914-1992), našeho nejvýznamnějšího předválečného motocyklového závodníka. Oba se po komunistickém puči rozhodli nezávisle na sobě opustit republiku.
Také proto se ani o jednom z nich neobjevila čtyřicet let až do roku 1989 prakticky žádná zmínka. Knížka se to snaží alespoň trochu napravit.
Žádný domácí automobil se nedočkal takového nevděku a kritiky jako Škoda 1203. Přitom to byl v době svého vzniku vůz moderní, a při průběžné kultivaci se mohl stát ikonou jako třeba VW Transporter. Jenže to by se nesměl rodit třináct let způsobem, jakým se rodil. Jak, to poutavě přibližuje kniha o historii, technice i rozmanitém užití dvanáctsettrojky, řečené též razdvatrojka, dvanáctsettroska či dokonce jen troska. Vozila novorozence z porodnice, řemeslníky na stavbu, hasiče, zraněné i nebožtíky. Vpravdě „kolébka má i rakev“ na kolech.
JUDr. Jaroslav Frei je dnes málo známá osobnost, ačkoli mu vděčíme za mnohé. Jeho jméno se vytratilo, jeho zásluhy si přivlastnili jiní. Vlastní pílí se vypracoval až na ředitele Jawy. Sám majitel František Janeček mu nejen svěřil chod své továrny, když mu docházely síly, ale ustavil ho i vykonavatelem své poslední vůle. A za co Freiovi vděčíme? Třeba za Jawu 250 Pérák. To Jaroslav Frei podnítil a zaštítil tajné práce, které v Jawě během války probíhaly. Proč jsme na Jaroslava Freie zapomněli? Protože se po komunistickém puči v únoru 1948 nenechal zlomit. Když u dveří jeho pražského bytu zvonili jednoho brzkého rána příslušníci STB, utekl přes balkon výtahovou šachtou a za dramatických okolností pokračoval na Západ.
V soukolí okřídleného šípuKnihu si nenechá ujít žádný zájemce o historii i současnost motorizmu. Dramatické příběhy Ing. Karla Hrdličky a Ing. Petra Hrdličky, CSc., otce a syna, kteří svůj život spojili s mladoboleslavskou automobilkou. Na pozadí domácího společenského dění 20. století se odvíjí historie továrny a osudy jedné rodiny jako sled neuvěřitelných událostí. Kniha osvětluje zákulisí známých i zcela neznámých skutečností, které ovlivnily současný vývoj automobilového průmyslu v ČR. Strhující kniha, kterou čtenář jen tak neodloží. Karel Hrdlička se stal jedinečným příkladem muže, který se vlastní pílí a houževnatostí vypracoval z nuzných poměrů sirotka na funkci vedoucího ředitele mladoboleslavské ASAP, dnešní Škoda Auto. Pod jeho vedením se automobilka vyrovnala s krizí a přišla s automobily moderní koncepce, která se pak udržela ve výrobě dalších 40 let. Zásluhou Karla Hrdličky se značka Škoda stala před válkou nejúspěšnějším domácím výrobcem automobilů, když předběhla Pragu i Tatru. Za dramatických okolností musel automobilku v roce 1941 opustit a už se do ní nevrátil.Petr Hrdlička nezapřel svého otce. Coby syn "pilíře kapitalismuu" zahájil svoji kariéru v automobilce jako učeň oboru strojní zámečník-automechanik, pak vystudoval průmyslovku, ČVUT včetně aspirantury, dva roky působil ve Švýcarsku, řadu let pak v Ústavu pro výzkum motorových vozidel. Po všech peripetiích se stal ředitelem Výzkumně vývojového závodu AZNP a vůdčí osobností vývoje vozu Škoda Favorit. Také on musel nakonec z automobilky odejít, aby se do ní ještě jednou vrátil. Spolu s knihou memoárů prof. Oldřicha Meduny (Z tajných projektů Škoda) tvoří jedinečný obraz automobilky Škoda.Autor se dlouhodobě věnuje se historii motorismu, je autorem více než dvaceti publikací s touto tematikou.
Oldřich Meduna (1902-1996), jeden z nejvýznamnějších československých odborníků 20. století v oboru motorových vozidel. Připravte se na nečekané - na to, jak prošel automobilkami Praga a Škoda (tam jako šéfkonstruktér užitkových a vojenských vozidel), jak při jízdních zkouškách takřka přišel o život, jak pracoval u jednoho rýsovacího prkna s Ferdinandem Porsche na tajné zbrani, jak poznal kata K. H. Franka, jak konstruoval obrněný vůz pro Gottwalda, jak budoval v Číně automobilový průmysl. Prof. Ing. Oldřich Meduna vyprávěl o svém životě s nadhledem a bez zábran. Už se nemusel na nic a na nikoho ohlížet. Zbývaly mu týdny života a on to tušil.
