Co spojuje Karla Čapka, nakladatelství Borový a Lidové noviny s londýnským exilovým parlamentem, Tobrukem a boji čs. jednotky na Středním východě za druhé světové války? Jak do toho zapadá první úspěšná transplantace srdce ve východním bloku či vysílání Rádia Svobodná Evropa zpoza železné opony? Pestrá mozaika příběhů z oborů medicíny, literatury, politiky a vojenství má společného jmenovatele v trojici nositelů příjmení Firt.
Generál MUDr. Leopold Firt (1894–1968) byl přítelem a lékařem Karla Čapka. Na pozdějšího šéflékaře čs. jednotky na Středním východě se mohli spolehnout spolubojovníci od Tobruku i pacienti nemocnice v Hammersmithu u Londýna. Po válce stanul Leopold Firt v čele vojenské nemocnice ve Střešovicích, dnešní ÚVN.
Jeho mladší bratr Julius Václav Firt (1897–1979) opustil plzeňské gymnázium už v kvartě. Pozoruhodným obchodním talentem i výběrem kvalitních titulů domácí a překladové literatury však přispěl ke kultivaci nakladatelské i mediální scény první republiky. Za války byl členem exilového parlamentu, v Praze stejně jako Milada Horáková poslancem národně socialistické strany a po Únoru 1948 jedním ze spoluzakladatelů Rádia Svobodná Evropa.
Lékařské poslání zdědil po Leopoldu Firtovi jeho syn, prof. MUDr. Pavel Firt, DrSc. (1927-2016). Kariéra tohoto předního evropského kardiochirurga vyvrcholila v lednu 1984 první úspěšnou transplantací srdce ve východním bloku, kterou jako operatér provedl se svým týmem v pražském IKEMu. V Československu i tehdejší NDR navíc vychoval řadu odborníků v oboru cévní chirurgie i kardiochirurgie, na odborném fóru se mu dostalo uznání také v Belgii, Velké Británii, Itálii a dalších zemích.
Objevná publikace se opírá se o dosud nepublikované materiály z rodinné sbírky a dalších archivů. Osloví milovníky první republiky, zájemce o vojenskou a politickou historii druhé světové války, třetí odboj nebo rozvoj medicíny ve 20. století – tam všude zanechaly výraznou stopu osobnosti Leopold, Julius a Pavel Firtové.
Kromě výstižně a čtivě podané historie světoznámé značky Mercedes-Benz, zasazené do širšího kulturního, ekonomického a technologického kontextu, přináší publikace atraktivně zpracované životopisy sedmi klíčových osobností s kořeny v českém prostředí, které významně posouvaly vývoj stuttgartské ikony a spolu s ní i světového automobilismu. Samostatná kapitola je věnována nejstaršímu značkovému klubu na evropském kontinentu, založenému v Československu již v roce 1963. Vývoj produkce v průběhu více než sta let autoři demonstrují na příkladu tří tuctů vybraných automobilů pocházejících z největší státní a soukromé sbírky v ČR. Kniha má vzhledem k šíři záběru i hloubce a atraktivitě zpracování potenciál oslovit čtenáře doma i v zahraničí. Publikace vychází s podporou výhradního dovozce Mercedes-Benz Česká republika.
Před 80 lety prorazila mladoboleslavská škodovka svým modelem Škoda - Popular do světa a stala se jedničkou na českém trhu. Autor čtenářům zprostředkovává osobní dojmy z měsíčního dobrodružství za volantem veteránu i exkluzivní informace a dosud nepublikovaný obrazový materiál z legendární výpravy do Kalkaty. Slasti a strasti putování divokým Balkánem, Tureckem, tehdejší Arábií, Persií, Afghánistánem či Britskou Indií dokumentuje osobní korespondence členů studentské výpravy i desítky působivých fotografií, včetně dosud neznámých snímků ručně kolorovaných renomovaným pražským Atelierem Langhans. Publikace otevírá novou dimenzi zdánlivě zmapovaného tématu.
Autovraždy, Dobrý stroj, Řidič uličník: Karel Čapek napsal o dopravě a zvláště o automobilech řadu velmi vtipných a čtivých statí. Po náročných rešerších vznikla první část unikátní publikace, představující umělce jako motoristu teoretika i praktika, majitele Škody Popular a Rapid. Navazující reportáž popisuje rekonstrukci poslední Mistrovy velké cesty do Alp sedmdesátiletým rapidem a doprovodnou Škodou Fabia Combi RS.
Právě před 75 lety, v létě roku 1935, si čerstvá majitelka "vůdčího listu" Olga naplánovala první dovolenou svým zánovním autem - mělo najeto 2000 km. Aniž to tušila, její dávná známost Karel Čapek jí na škodovku tajně finančně přispěl, aby poprvé vyrazili spolu a po patnácti letech známosti ji požádal o ruku. Doma zanechal rozepsanou "Válku s mloky". Po několikaletém studiu v archivech včetně soupisů majitelů škodovek a rešerších vzpomínek aktérů jízd od řidiče Motla po Čapkova švagra Karla Scheinpfluga se autorovi podařilo rekonstruovat dosud nezmapovanou trasu Čapkových výprav do Alp doslova vesnici od vesnice. Díky dochovaným podrobným itinerářům s poznámkami slavné dvojice se v jejích stopách přesně po tři čtvrtě století vydaly dvě škodovky: stylový černý rapid z roku 1936 a novinka léta 2010, přeplňovaná Fabia combi RS. Čtenáře vtáhne do děje nejen nezvyklá antologie čapkovských textů o automobilismu, v řadě případů inspirovaných pohledem na svět ze sedadla
spolujezdce v Popularu a Rapidu. Textová i fotografická konfrontace zhruba 3500 km dlouhé trasy sedmi evropskými zeměmi umožňuje porovnat vzhled krajiny, měst nebo stav dopravní infrastruktury: Čapkovi projížděli třeba právě otevřenou vysokohorskou silnici ke Grossglockneru nebo panoramatickou trasu podél jezera Como. Čtivý text proložený faksimile itinerářů s autentickými poznámkami k cenám benzínu, strmosti kopců, neustálému střídání jízdy vlevo a vpravo podle ještě nesladěných evropských předpisů, ale třeba i chuti třešní a vůni hor má vysokou hodnotu také jako cestopis svádějící k napodobení.
Kdo by neznal české cestovatele Hanzelku a Zikmunda! Ale víte, že jejich průjezdu Afrikou a Jižní Amerikou předcházela o 11 let dříve výprava kolem světa v sériové Škodě Rapid? Její vůdčí osobnost, Břetislav Jan Procházka, motorismem žil od mládí: dovážel k nám americké oleje i servisní a garážovou techniku, s bratrem vybudovali moderní „autosanatorium“. Svůj osud spojil s propagací vozů značky Škoda. Pro jeho odvážné dálkové jízdy prokazující spolehlivost škodovek se mu začalo přezdívat „polykač kilometrů“. Své jezdecké umění také prokázal při úspěšném pokusu zdolat Škodou Popular vrchol Sněžky.
Kniha opírající se i o dosud nepublikované materiály z rodinného archivu představuje silnou osobnost B. J. P., praktika i snílka, cestovatele, publicisty a podnikatele. Zažil sovětské Rusko v době politických procesů, ale své postřehy musel kvůli cenzuře hájící našeho spojence psát „do šuplíku“ – je na co se těšit. Zajímavě působí konfrontace s dobovými dojmy Fučíka, Wericha, ale i podobnost o 28 let mladší tajné zprávy Hanzelky a Zikmunda, vypracované pro Brežněva.
Kromě poutavé cestopisné linie si přijdou na své i milovníci historických automobilů, Škoda Rapid se prala s terénem opravdu statečně. Procházka byl „muž činu“, po válce se uplatnil v Americe v automobilové i letecké branži. Příběh zdatného propagátora českého průmyslu a světoběžníka se čte jedním dechem.
