Text je primárně určen studentům medicíny a sleduje schéma obvyklé v přednáškách z lékařské etiky (definice problému, argumenty, legislativa). Text je ovšem psán tak, aby byl srozumitelný i pro širokou veřejnost a byl příspěvkem do celonárodní debaty.
V první kapitole jsou definovány pojmy, se kterými se čtenář v knize setká. Dále se zde dozvíme, že samotné slovo „eutanázie“ je jedním z nejobtížněji definovatelných slov lékařské etiky. Následuje stručný historický exkurz, jehož smyslem je přinést fakta o vývoji v poválečné euroatlantické civilizaci a především o dění v Evropě, neboť jakákoli dobrá etika nezbytně začíná neutrálním a přesným popisem problematiky a znalostí lékařských a historických faktů. Následují kapitoly deskriptivní etiky.
V ČR byly v nedávné době sepsány dva návrhy zákona o tzv. důstojné smrti, a to v roce 2008. Druhý z obou návrhů autor posuzoval, jako člen etické komise Ministerstva zdravotnictví, a byl tedy účasten etického posouzení celé věci. Téma eutanázie je v ČR stále široce diskutováno.
Publikace vychází z reálné situace v českém prostředí a odráží problémy sester v našich nemocnicích a zařízeních. Kapitoly ve speciální části knihy osahují kazuistiky, které autorky získaly od českých sester. Část kapitol v obecné části vychází z výsledků výzkumu, který probíhal České republice. Ukazuje se, že sestry v České republice sdílejí etické problémy se svými kolegyněmi v zahraničí, ale zároveň řeší problémy, které vycházejí z kompetencí, tradic a odlišností českého zdravotnického prostředí.
