Pátý díl ediční řady Fenomény nakladatelství Grada přináší po Bauhausu, Janu Kotěrovi, Jožem Plečnikovi a Adolfu Loosovi pohled na Josefa Gočára.

Právě tento architekt je podle odborného hlasování z počátku milénia nejvýznamnější osobností české architektury 20. století. U základů rozhodnutí vydat o něm publikaci v rámci zmíněné série stojí nesmírná architektova pracovitost spolu s odvahou k experimentu a vyvíjející se stylovou rozrůzněností, která se zásadně podílí na dynamické podobě nejen moderní architektury, ale celého moderního umění první poloviny minulého století.

Kniha Fenomén Jože Plečnik je už třetí publikací v řadě „Fenomén“ nakladatelství Grada. Její ambicí je představovat populárním způsobem významné architekty s českými kořeny nebo realizacemi na českém území. Zájemce právě dostává do ruky obrazově výpravnou publikaci o jednom z výjimečných zjevů evropské a také české, resp. československé architektury. Slovinec Jože Plečnik zanechal svou stopu ve Vídni a především v Lublani, kde dostal příležitost realizovat řadu architektonických děl ve městě, které bylo na konci 19. století silně poničeno rozsáhlým zemětřesením.

Zároveň je ovšem jeho vliv velmi viditelný i v Čechách, přesněji přímo v Praze. Setkání s prvním československým prezidentem Tomášem G. Masarykem, „zosnované“ Plečnikovým přítelem, architektem Janem Kotěrou, přineslo zásadní změny v koncepci přestavby Pražského hradu, který se tak znovu stal důstojným sídlem nové hlavy nového státu. Plečnik jako člověk silně věřící celoživotně pracoval na sakrálních stavbách ve Vídni i v Lublani, v Praze je pak jeho nepominutelnou stopou kostel Nejsvětějšího srdce Páně na Královských Vinohradech.

Těch „královských“ atributů je u této stavby ale více. Také o tom se dočtete v naší knize, doprovozené aktuálními i dobovými fotografiemi a především – jako v celé dosavadní ediční řadě – kresbami architekta a propagátora architektury Davida Vávry.

Tři renomovaní čeští autoři se v knize, jejímž prvotním impulzem bylo sté výročí založení Bauhausu, vypořádávají s fenoménem této německé moderní umělecké a průmyslové školy každý po svém a z různých perspektiv.

Populárnější formou se snaží přiblížit veřejnosti, studentům a pedagogům její příběh, a to nejen prostřednictvím hlavních protagonistů Bauhausu, ale také skrze prostředí české meziválečné avantgardy, která s touto školou udržovala intenzivní kontakt.

Přijměte pozvání k poutavému čtení doprovázenému nejen dobovými obrazovými materiály, fotografiemi a reprodukcemi, ale také ilustracemi od architekta Davida Vávry a komiksem, mapujícím události kolem Bauhausu.