V recyklačním centru v Reykjavíku je nalezena a exhumována kostra, která byla podle všeho pohřbena v zemi mnoho let. Policisté Týr a Karó nejsou k případu přiděleni, ale jsou požádáni, aby pomohli v sousedském sporu, který eskaloval do nebezpečných rozměrů. Zanedlouho se však ocitají uprostřed vyšetřování vraždy.
Mezitím se mladá kuchařka Gunndís rozhodne jít ve stopách svého zesnulého otce a přijme dočasnou práci na palubě velké rybářské lodi. Když najde knihu, která otci patřila a která by měla být kdesi na dně moře, začne se obávat o svůj život.
Ačkoli si to Týr a Karó zpočátku neuvědomují, všechny události jsou spojeny strašlivou nehodou před mnoha lety, kdy na moři vzplála rybářská loď a potopila se do hlubin oceánu i s posádkou uvězněnou uvnitř.
Thriller Hlubiny je třetím dílem napínavé série Černý led Yrsy Sigurðardóttir.
Vychází v překladu Lucie Korecké.
Datum vydání:
17.10.2024
Nakladatel:
Metafora
Jazyk:
Čeština
Počet stran:
368
Žánr:
Dobrodružství, napětí, thrillery
Vazby knihy:
Pevná šitá vazba
Katalogové číslo:
89315
Formát stran:
124×200
ISBN tištěné knihy:
978-80-7625-265-3
Načítání hodnocení...
Recenze
„Naprosto fantastická Yrsa, která předčila všechna očekávání. V knize se prolíná mnoho zdánlivě nesouvislých příběhů, které do sebe v závěru dokonale zapadnou. Postavy jsou zábavné a uvěřitelné, dokonce i teenageři. Humor je to, co na Yrsiných knihách oceňuji nejvíc.“
- čtenářská recenze, goodreads.com
„Nechápu, jak to Yrsa dělá, ale každá její knížka je lepší a lepší. A tohle byla opravdu jízda! Jeden z nejlépe propracovaných příběhů, co jsem kdy četla.“
- čtenářská recenze ke knize Hrob, databazeknih.cz
„Každá nová Yrsina kniha je pro čtenáře požitek.“
- deník Fréttablaðið, Island
„Spisovatelka Yrsa Sigurðardóttir je mistryní ve vytváření správné atmosféry, která je ještě mrazivější než její rodný Island.”
- magazín Knihkupec
„Strašidelný, nemilosrdný, intenzivní. Tak lze popsat styl téhle islandské spisovatelky. Namísto historek o šťastných turistech přináší z oblíbeného severského ostrova děsivé příběhy plné smrti, po jejichž přečtění toužíte po dalších knihách Yrsy Sigurðardóttir.“
- časopis Ratgeber Frau und Familie, Německo
Yrsa Sigurðardóttir (1963) je celosvětově uznávaná islandská autorka detektivní a thrillerové literatury. V roce 2005 vydala svůj první detektivní román Poslední rituál (Metafora, 2007), který jí okamžitě vysloužil přídomek „královna severské krimi“ a který znamenal začátek oceňované série s právničkou Tórou Gudmunsdóttir.
Své postavení jedné z nejlepších detektivních autorek současnosti upevnila řadou samostatných thrillerů, jež byly dosud přeloženy do více než 30 jazyků, a především pak v roce 2014 románem DNA (Metafora, 2017), prvním dílem volné série s dětskou psycholožkou Freyjou a detektivem Huldarem. Na ten hned o rok později navázala druhým dílem Černá díra (Metafora, 2018) a posléze třetím dílem Katarze (Metafora Grada, 2019).
„Jestliže se rádi bojíte, napínáte nervy k prasknutí a nevadí vám, že se pak už ani ve vlastním domě nebudete cítit bezpečně, pohodlně se usaďte a připravte se na noční směnu s Yrsou.“
„I na Islandu se vraždí, a pořádně ošklivě. ‚Královna islandské krimi‘ ukazuje chladnokrevnou ostrovní společnost v nelichotivém světle. (…) Citlivější čtenáři by mohli mít po přečtení téhle knihy úplně jiný vztah k izolační pásce.“
Příjmení v našem slova smyslu na Islandu téměř neexistují. Pakliže rod nedisponuje specifickým příjmením nabytým před rokem 1925, děti místo něj obvykle přebírají křestní jméno svého otce s přidaným s + son (syn), jestliže je to chlapec, nebo dóttir (dcera) na konci, jestliže je to děvče. Má-li tak třeba Jón Stefánsson syna jménem Fjalar, jeho jméno nebude Fjalar Stefánsson, nýbrž Fjalar Jónsson. Stejné je to pro ženy – pokud by měl Jón Stefánsson dceru jménem Kata, její příjmení nebude Stefánsson, ale Jónsdóttir. Speciálním případem je jen varianta, kterou islandské úřady zavedly v posledních letech s příponou bur (např. Alex Jonbur), na niž se vztahují stejná pravidla jako na přípony son a dóttir, ovšem s tou výjimkou, že neznačí žádnou genderovou příslušnost.
Ať už však zní přímení našeho hypotetického Islanďana jakkoliv, oslovovat ho budeme jménem křestním a podle křestních jmen jsou také řazeny telefonní i jiné seznamy. Když tedy lidé mluví třeba o Halldóru Ásgrímssonovi, neoslovují jej ani nejmenují Ásgrímsson, ale Halldór.