Hlubiny
Tištěná kniha
Pevná šitá vazba
i Doporučená maloobchodní cena (DMOC) za kterou je možné knihu běžně zakoupit v kamených knihkupectvích.
Zvýrazněná cena je naše aktuální prodejní cena.
489 Kč 416 KčPředprodej
i Předpokládané datum vydání 16. 10. 2024 br>Knihu vám zašleme ihned po naskladnění
Poslední aktualizace skladu 05. 10. 2024 21:02
i: 47948 n: 76252653r: 13193 i Doporučená maloobchodní cena (DMOC) za kterou je možné knihu běžně zakoupit u obchodních partnerů.
Zvýrazněná cena je naše aktuální prodejní cena.
416 Kč 333 Kč -20 %Ihned ke stažení
i: 48065 n: 76258389r: 13193 Zakoupením knihy získáváte nárok na dárek = knihy zdarma
V recyklačním centru v Reykjavíku je nalezena a exhumována kostra, která byla podle všeho pohřbena v zemi mnoho let. Policisté Týr a Karó nejsou k případu přiděleni, ale jsou požádáni, aby pomohli v sousedském sporu, který eskaloval do nebezpečných rozměrů. Zanedlouho se však ocitají uprostřed vyšetřování vraždy.
Mezitím se mladá kuchařka Gunndís rozhodne jít ve stopách svého zesnulého otce a přijme dočasnou práci na palubě velké rybářské lodi. Když najde knihu, která otci patřila a která by měla být kdesi na dně moře, začne se obávat o svůj život.
Ačkoli si to Týr a Karó zpočátku neuvědomují, všechny události jsou spojeny strašlivou nehodou před mnoha lety, kdy na moři vzplála rybářská loď a potopila se do hlubin oceánu i s posádkou uvězněnou uvnitř.
Thriller Hlubiny je třetím dílem napínavé série Černý led Yrsy Sigurðardóttir.
Vychází v překladu Lucie Korecké.
Proč nakupovat u nás?
Doprava nad
700 Kč zdarma
Soubory ke stažení
Recenze
„Naprosto fantastická Yrsa, která předčila všechna očekávání. V knize se prolíná mnoho zdánlivě nesouvislých příběhů, které do sebe v závěru dokonale zapadnou. Postavy jsou zábavné a uvěřitelné, dokonce i teenageři. Humor je to, co na Yrsiných knihách oceňuji nejvíc.“
- čtenářská recenze, goodreads.com
„Nechápu, jak to Yrsa dělá, ale každá její knížka je lepší a lepší. A tohle byla opravdu jízda! Jeden z nejlépe propracovaných příběhů, co jsem kdy četla.“
- čtenářská recenze ke knize Hrob, databazeknih.cz
„Každá nová Yrsina kniha je pro čtenáře požitek.“
- deník Fréttablaðið, Island
„Nejlepší severská vypravěčka.“
- deník Adresseavisen, Norsko
„Spisovatelka Yrsa Sigurðardóttir je mistryní ve vytváření správné atmosféry, která je ještě mrazivější než její rodný Island.”
- magazín Knihkupec
„Strašidelný, nemilosrdný, intenzivní. Tak lze popsat styl téhle islandské spisovatelky. Namísto historek o šťastných turistech přináší z oblíbeného severského ostrova děsivé příběhy plné smrti, po jejichž přečtění toužíte po dalších knihách Yrsy Sigurðardóttir.“
- časopis Ratgeber Frau und Familie, Německo
O Autorovi
Sigurđardóttir YrsaYrsa Sigurðardóttir (1963) je celosvětově uznávaná islandská autorka detektivní a thrillerové literatury. V roce 2005 vydala svůj první detektivní román
Poslední rituál (Metafora, 2007), který jí okamžitě vysloužil přídomek „královna severské krimi“ a který znamenal začátek oceňované série s právničkou Tórou Gudmunsdóttir.
Své postavení jedné z nejlepších detektivních autorek současnosti upevnila řadou samostatných thrillerů, jež byly dosud přeloženy do více než 30 jazyků, a především pak v roce 2014 románem
DNA (Metafora, 2017), prvním dílem volné série s dětskou psycholožkou Freyjou a detektivem Huldarem. Na ten hned o rok později navázala druhým dílem
Černá díra (Metafora, 2018) a posléze třetím dílem
Katarze (Metafora Grada, 2019).
Novinky o Yrsiných knihách můžete sledovat na facebookové stránce
Yrsa Sigurðardóttir CZ.
Recenze
„Kniha Poprava je definicí toho, co bychom si měli představit pod pojmem ‚detektivka‘.“
„Yrsa Sigurðardóttir nemusí dokazovat, že umí psát – toho jsou si podle mě vědomi všichni, kteří od ní už něco četli.“
„Jestliže se rádi bojíte, napínáte nervy k prasknutí a nevadí vám, že se pak už ani ve vlastním domě nebudete cítit bezpečně, pohodlně se usaďte a připravte se na noční směnu s Yrsou.“
„I na Islandu se vraždí, a pořádně ošklivě. ‚Královna islandské krimi‘ ukazuje chladnokrevnou ostrovní společnost v nelichotivém světle. (…) Citlivější čtenáři by mohli mít po přečtení téhle knihy úplně jiný vztah k izolační pásce.“
Zajímavost o islandských příjmeních
Příjmení v našem slova smyslu na Islandu téměř neexistují. Pakliže rod nedisponuje specifickým příjmením nabytým před rokem 1925, děti místo něj obvykle přebírají křestní jméno svého otce s přidaným s + son (syn), jestliže je to chlapec, nebo dóttir (dcera) na konci, jestliže je to děvče. Má-li tak třeba Jón Stefánsson syna jménem Fjalar, jeho jméno nebude Fjalar Stefánsson, nýbrž Fjalar Jónsson. Stejné je to pro ženy – pokud by měl Jón Stefánsson dceru jménem Kata, její příjmení nebude Stefánsson, ale Jónsdóttir. Speciálním případem je jen varianta, kterou islandské úřady zavedly v posledních letech s příponou bur (např. Alex Jonbur), na niž se vztahují stejná pravidla jako na přípony son a dóttir, ovšem s tou výjimkou, že neznačí žádnou genderovou příslušnost.
Ať už však zní přímení našeho hypotetického Islanďana jakkoliv, oslovovat ho budeme jménem křestním a podle křestních jmen jsou také řazeny telefonní i jiné seznamy. Když tedy lidé mluví třeba o Halldóru Ásgrímssonovi, neoslovují jej ani nejmenují Ásgrímsson, ale Halldór.