V nehostinných podmínkách islandské ledové pustiny se ztratí čtyřčlenná skupinka turistů. Co je přimělo vyrazit za tak drsných podmínek zcela mimo civilizaci? A proč opustili bezpečí srubu takřka nazí? Záchranářka Johanna a její kolegové z pátracícho týmu jsou povoláni do akce a narážejí na velice podivné stopy.
Na osamocené radarové stanici na pobřeží Stokksnes mezitím dochází k nevysvětlitelným, hrůzu nahánějícím událostem. Rudá kaluž krve uprostřed nedotčeného sněhu, dětská botička pohřbená desítky let pod zemí, život dobrovolně ukončený v mořských vodách hluboké skalní průrvy.
Sníh nepřestává padat a tajemných událostí přibývá, jako by je mrazivé počasí přitahovalo…
Po skončení série Freyja & Huldar přichází Yrsa Sigurðardóttir s děsivě obrazným příběhem plným bizarních nevysvětlitelných jevů, zasazeným do nejopuštěnější islandské divočiny, ze které bez ohledu na počasí ucítíte mráz pod kůží.
Vychází v překladu Lucie Korecké.
The Blood Drop Award za nejlepší islandský kriminální román roku 2020 a nominace na cenu Glass Key
Datum vydání:
13.03.2023
Nakladatel:
Metafora
Jazyk:
Čeština
Počet stran:
344
Žánr:
Dobrodružství, napětí, thrillery
Vazby knihy:
Pevná šitá vazba
Katalogové číslo:
89250
Formát stran:
124×200
ISBN tištěné knihy:
978-80-7625-201-1
Načítání hodnocení...
Recenze
„Děsivý islandský thriller, při němž si okoušete nehty hrůzou.“
– Politiken
„Vynikající a ponurý příběh plný napětí.“
– Jyllands-Posten
„Yrsa Sigurðardóttir představuje skvěle vystavěný kriminální román plný mystických a hrůzostrašných detailů, kde v efektním sledu vytahuje jednu nervy drásající scénu za druhou.“
– Belingske
„Mrazivý thriller, u kterého se budete chvět až do konce.“
– TV-Star
„Atmosféru knihy lze přirovnat ke gejzíru. Nejdřív je hladina zdánlivě klidná, potom to začne kypět a vřít a v bodu varu se všechny hráze neovladatelně protrhnou. Kořist vám nedá v noci spát. Příběh je napínavý a dobře vystavěný, děsivé scény vzbuzují hrůzu.“
– Morgunblaðið
„Všechny dějové linie jsou tak strhující, že se od nich nedokážete odtrhnout. … Mysteriózní thriller, který vás pohltí a nebudete ho chtít odložit.“
– Fréttablaðið
Yrsa Sigurðardóttir (1963) je celosvětově uznávaná islandská autorka detektivní a thrillerové literatury. V roce 2005 vydala svůj první detektivní román Poslední rituál (Metafora, 2007), který jí okamžitě vysloužil přídomek „královna severské krimi“ a který znamenal začátek oceňované série s právničkou Tórou Gudmunsdóttir.
Své postavení jedné z nejlepších detektivních autorek současnosti upevnila řadou samostatných thrillerů, jež byly dosud přeloženy do více než 30 jazyků, a především pak v roce 2014 románem DNA (Metafora, 2017), prvním dílem volné série s dětskou psycholožkou Freyjou a detektivem Huldarem. Na ten hned o rok později navázala druhým dílem Černá díra (Metafora, 2018) a posléze třetím dílem Katarze (Metafora Grada, 2019).
„Jestliže se rádi bojíte, napínáte nervy k prasknutí a nevadí vám, že se pak už ani ve vlastním domě nebudete cítit bezpečně, pohodlně se usaďte a připravte se na noční směnu s Yrsou.“
„I na Islandu se vraždí, a pořádně ošklivě. ‚Královna islandské krimi‘ ukazuje chladnokrevnou ostrovní společnost v nelichotivém světle. (…) Citlivější čtenáři by mohli mít po přečtení téhle knihy úplně jiný vztah k izolační pásce.“
Příjmení v našem slova smyslu na Islandu téměř neexistují. Pakliže rod nedisponuje specifickým příjmením nabytým před rokem 1925, děti místo něj obvykle přebírají křestní jméno svého otce s přidaným s + son (syn), jestliže je to chlapec, nebo dóttir (dcera) na konci, jestliže je to děvče. Má-li tak třeba Jón Stefánsson syna jménem Fjalar, jeho jméno nebude Fjalar Stefánsson, nýbrž Fjalar Jónsson. Stejné je to pro ženy – pokud by měl Jón Stefánsson dceru jménem Kata, její příjmení nebude Stefánsson, ale Jónsdóttir. Speciálním případem je jen varianta, kterou islandské úřady zavedly v posledních letech s příponou bur (např. Alex Jonbur), na niž se vztahují stejná pravidla jako na přípony son a dóttir, ovšem s tou výjimkou, že neznačí žádnou genderovou příslušnost.
Ať už však zní přímení našeho hypotetického Islanďana jakkoliv, oslovovat ho budeme jménem křestním a podle křestních jmen jsou také řazeny telefonní i jiné seznamy. Když tedy lidé mluví třeba o Halldóru Ásgrímssonovi, neoslovují jej ani nejmenují Ásgrímsson, ale Halldór.