Ma vie - Můj život

Ma vie - Můj život
truck

99 % titulů skladem

postovne

Poštovné od 49 Kč

ukazka

Ukázky u většiny knih

postovne

Doprava nad 999 Kč zdarma

Nahlédněme do malířovy duše jeho vlastníma očima a nechme se okouzlit...
Chagall celý svůj život vyprávěl příběhy, příběhy svého života, příběhy zaniklého světa, příběhy svých radostí, ale i obav a smutku…

Autobiografická kniha Můj život je psána slovy básnickými v jejich nejprostší, čisté podobě. Muzikanti, chudinské figurky, židovští sousedé na střechách, krávy létající stejně jako vousatí rabíni, to všechno na jeho obrazech stoupá k nebesům. Jsou to andělští poslové, mířící vzhůru ze všech kontinentů. Před očima ožívají rázovité postavy malířových mladých let, dojemné vzpomínky na rodiče, abychom se s ním vypravili do Petrohradu a posléze do Paříže, plné nových malířů, od Picassa až po Modiglianiho, kam ho přivedla jeho největší touha: malovat. Touha být svůj a ukázat svůj svět.

Chagall lačně hltá všechny pařížské dojmy a přetavuje je do obrazů. Mohl snad někdo tušit, že jednou ten chudý židovský chlapec z Vitebska vyzdobí strop pařížské Opery, provede oslňující vitráže katedrály v Métách a v Chichesteru, v kostele v Curychu, v New Yorku, že se za jeho účasti otevře Národní muzeum biblického poselství Marka Chagalla v Nizze? Ma vie je ovšem také velkou milostnou básní… jeho žena Bella jednou provždy vstoupí do jeho obrazů a neopustí je ani po své smrti…

Datum vydání:

14.05.2013

Nakladatel:

Metafora

Jazyk:

Čeština

Počet stran:

200

Žánr:

Biografické romány

Vazby knihy:

Pevná šitá vazba

Katalogové číslo:

X

Formát stran:

129×206

ISBN tištěné knihy:

978-80-7359-358-2

Načítání hodnocení...

Představujeme autora

autor

Marc Chagall

Dnes světoznámý umělec Marc Chagall se narodil 7. 7. 1887 vyrostl v uzavřeném židovském ghettu v litevském Vitebsku. Synagogy, náboženské obřady a zákony, hrůza z pogromů, chudoba... to všechno jej ovlivnilo na celý život.

Už v raném věku se u něj projevila touha malovat, ale kvůli rodině se nejprve učil fotografem. Teprve později mohl nastoupit na malířskou škole a odejít na studia do Petrohradu.Roku 1910 se vypravil do Paříže, v té době plné nových malířů, od Picassa až po Modiglianiho, aby se stal jejich předním reprezentantem. K jeho nejlepším přátelům patřil i básník Apollinaire, který o jeho obrazech tvrdil, že jsou nadpřirozené, plné snových vizí, žertu i nostalgie. Po návratu v roce 1914 se dal strhnout nadšením pro revoluci, ale umělecky se s novou dobou i malířskými kolegy neshodl.

Po válce se definitivně usadil ve Francii, kde se po smrti své ženy Belly znovu oženil. K jeho monumentálním dílům patří „nebeská" okna v sídle OSN, vitráže v katedrálách v Remeši, Metách a Curychu, nástěnné malby v pařížské Opeře, a Metropolitní opeře v New Yorku.Přestože většinu svého života prožil v cizině, pouta ke své rodné zemi nikdy nepřetrhal a ve svém životopisu upřímně vyznává: „Miluji Rusko." Zemřel ve věku 97 let ve Francii a je pochován na hřbitově v Saint-Paul de Vence.