Motorkářův anděl strážný

Motorkářův anděl strážný

Ukázky z E-knihy

truck

99 % titulů skladem

postovne

Poštovné od 49 Kč

ukazka

Ukázky u většiny knih

postovne

Doprava nad 999 Kč zdarma

Knížka je pokračováním předchozích povídek „Benzín už nevoní, ale já to ještě stihnul“ – podobná rozsahem i způsobem vyprávění, ale přináší tentokrát historky ostřejší, chvíle, kdy je motorkář rád, že má nad sebou svého „anděla strážného“. Protože, a to je jedna z věcí, které se snaží říct, z motorky bylo, je, a vždycky bude snadné spadnout i když jezdit umíte, a i když jezdíte sebeopatrněji.
 
Těžko říct, zda andělé strážní opravdu existují, ale pokud ano, pak měl autor jednoho z nejlepších a díky tomu jde o čtení s trochou nostalgie. Nostalgie krásné a v mnohé z povídek duši hladící – a to vám Petr Hošťálek nabízí…

Datum vydání:

16.07.2025

Nakladatel:

Grada

Jazyk:

Čeština

Počet stran:

160

Žánr:

Retro

Vazby knihy:

Šitá vazba s klopami

Katalogové číslo:

62061

Formát stran:

144×207

ISBN tištěné knihy:

978-80-271-5601-6

Načítání hodnocení...

Představujeme autora

autor

Hošťálek Petr

Petr Hošťálek *8. 8. 1943
Narozen v Mladé Boleslavi, městě automobilů, takže vztah k motorismu a všemu, co se točí, má nejspíš od tamních sudiček. Půl života žil v Liberci a severní Čechy ho hodně poznamenaly. Pak v létě 1976 přesídlil na jih, do Českých Budějovic, kde ho najdete dodnes.
Po předchozí úspěšné povídkové knížce „Benzín už nevoní, ale já to ještě stihnul“ vám tentokrát nabízí neméně čtivé pokračování „Motorkářův anděl strážný“, které (jak už titul evokuje) je o příbězích napínavějších. Protože anděla strážného ale měl vždycky dost rychlého, všech se šťastným koncem.
Žádnou životní výzvu si nenechal ujít, takže má za sebou nejen nespočetné tisíce kilometrů za řídítky, ale i dlouhé expedice evropsko-asijským kontinentem, a na nejrůznějších motocyklech své sbírky, hlavně těch silných a rychlých, jezdí dodnes.
Jen pár týdnů před vydáním téhle knížky si užíval adrenalin za řídítky závodního bavoráka na dráze autodromu. Má ho od svých devatenácti a říká, že je nádhernou ukázkou techniky, která dokonale funguje nejen dík jednoduché a promyšlené konstrukci, ale i naprosté absenci elektroniky a všech nechtěných dnešních asistentů.
Jak tvrdil už posledně, je starej, teď dokonce o tři roky starší, a lepší to nebude. Pořád má jen tlačítkový telefon, poslouchá jazz a country, a na to, aby si užil rychlou zatáčku, džípíesku nepotřebuje…