epub
mobi
pdfPoslední rituál
První díl série s právničkou Tórou Gudmundsdóttir
99 % titulů skladem
Poštovné od 49 Kč
Ukázky u většiny knih
Doprava nad 999 Kč zdarma
Na islandské univerzitě je nalezeno zohavené tělo německého studenta historie Haralda s krvavou magickou runou, vyrytou do hrudi. Rodina zavražděného si najme německého kriminalistu Matthewa a islandskou právničku Tóru, aby zjistili pravdu o případu, který policie řeší dost liknavě.
Ukáže se, že se Harald nejen živě zajímal o historii čarodějnických procesů, ale že se černé magii i aktivně věnoval a sdružoval kolem sebe další lidi s podobným zájmem. Tóra s Matthewem proto hledají vraha právě zde. Jenže další stopa, báseň psaná krví, ukazuje úplně jiným směrem. Do toho se ještě přimíchá ztracený tajemný rukopis a třetí znamení…
Napínavý thriller Poslední rituál je prvním titulem pro dospělé z pera dnes již celosvětově známé a oceňované autorky temných severských thrillerů Yrsy Sigurðardóttir.
Ukáže se, že se Harald nejen živě zajímal o historii čarodějnických procesů, ale že se černé magii i aktivně věnoval a sdružoval kolem sebe další lidi s podobným zájmem. Tóra s Matthewem proto hledají vraha právě zde. Jenže další stopa, báseň psaná krví, ukazuje úplně jiným směrem. Do toho se ještě přimíchá ztracený tajemný rukopis a třetí znamení…
Napínavý thriller Poslední rituál je prvním titulem pro dospělé z pera dnes již celosvětově známé a oceňované autorky temných severských thrillerů Yrsy Sigurðardóttir.
Datum vydání:
18.09.2014
Nakladatel:
Metafora
Jazyk:
Čeština
Počet stran:
424
Žánr:
Krimi, detektivky
Vazby knihy:
Pevná šitá vazba
Katalogové číslo:
X
Formát stran:
133×205
ISBN tištěné knihy:
978-80-7359-451-0
Načítání hodnocení...
Představujeme autora
Yrsa Sigurðardóttir (1963) je celosvětově uznávaná islandská autorka detektivní a thrillerové literatury. V roce 2005 vydala svůj první detektivní román Poslední rituál (Metafora, 2007), který jí okamžitě vysloužil přídomek „královna severské krimi“ a který znamenal začátek oceňované série s právničkou Tórou Gudmunsdóttir.
Své postavení jedné z nejlepších detektivních autorek současnosti upevnila řadou samostatných thrillerů, jež byly dosud přeloženy do více než 30 jazyků, a především pak v roce 2014 románem DNA (Metafora, 2017), prvním dílem volné série s dětskou psycholožkou Freyjou a detektivem Huldarem. Na ten hned o rok později navázala druhým dílem Černá díra (Metafora, 2018) a posléze třetím dílem Katarze (Metafora Grada, 2019).
Novinky o Yrsiných knihách můžete sledovat na facebookové stránce Yrsa Sigurðardóttir CZ.
Recenze
„Kniha Poprava je definicí toho, co bychom si měli představit pod pojmem ‚detektivka‘.“ „Yrsa Sigurðardóttir nemusí dokazovat, že umí psát – toho jsou si podle mě vědomi všichni, kteří od ní už něco četli.“
„Jestliže se rádi bojíte, napínáte nervy k prasknutí a nevadí vám, že se pak už ani ve vlastním domě nebudete cítit bezpečně, pohodlně se usaďte a připravte se na noční směnu s Yrsou.“
„I na Islandu se vraždí, a pořádně ošklivě. ‚Královna islandské krimi‘ ukazuje chladnokrevnou ostrovní společnost v nelichotivém světle. (…) Citlivější čtenáři by mohli mít po přečtení téhle knihy úplně jiný vztah k izolační pásce.“
Zajímavost o islandských příjmeních
Příjmení v našem slova smyslu na Islandu téměř neexistují. Pakliže rod nedisponuje specifickým příjmením nabytým před rokem 1925, děti místo něj obvykle přebírají křestní jméno svého otce s přidaným s + son (syn), jestliže je to chlapec, nebo dóttir (dcera) na konci, jestliže je to děvče. Má-li tak třeba Jón Stefánsson syna jménem Fjalar, jeho jméno nebude Fjalar Stefánsson, nýbrž Fjalar Jónsson. Stejné je to pro ženy – pokud by měl Jón Stefánsson dceru jménem Kata, její příjmení nebude Stefánsson, ale Jónsdóttir. Speciálním případem je jen varianta, kterou islandské úřady zavedly v posledních letech s příponou bur (např. Alex Jonbur), na niž se vztahují stejná pravidla jako na přípony son a dóttir, ovšem s tou výjimkou, že neznačí žádnou genderovou příslušnost.
Ať už však zní přímení našeho hypotetického Islanďana jakkoliv, oslovovat ho budeme jménem křestním a podle křestních jmen jsou také řazeny telefonní i jiné seznamy. Když tedy lidé mluví třeba o Halldóru Ásgrímssonovi, neoslovují jej ani nejmenují Ásgrímsson, ale Halldór.
Své postavení jedné z nejlepších detektivních autorek současnosti upevnila řadou samostatných thrillerů, jež byly dosud přeloženy do více než 30 jazyků, a především pak v roce 2014 románem DNA (Metafora, 2017), prvním dílem volné série s dětskou psycholožkou Freyjou a detektivem Huldarem. Na ten hned o rok později navázala druhým dílem Černá díra (Metafora, 2018) a posléze třetím dílem Katarze (Metafora Grada, 2019).
Novinky o Yrsiných knihách můžete sledovat na facebookové stránce Yrsa Sigurðardóttir CZ.
Recenze
„Kniha Poprava je definicí toho, co bychom si měli představit pod pojmem ‚detektivka‘.“ „Yrsa Sigurðardóttir nemusí dokazovat, že umí psát – toho jsou si podle mě vědomi všichni, kteří od ní už něco četli.“
„Jestliže se rádi bojíte, napínáte nervy k prasknutí a nevadí vám, že se pak už ani ve vlastním domě nebudete cítit bezpečně, pohodlně se usaďte a připravte se na noční směnu s Yrsou.“
„I na Islandu se vraždí, a pořádně ošklivě. ‚Královna islandské krimi‘ ukazuje chladnokrevnou ostrovní společnost v nelichotivém světle. (…) Citlivější čtenáři by mohli mít po přečtení téhle knihy úplně jiný vztah k izolační pásce.“
Zajímavost o islandských příjmeních
Příjmení v našem slova smyslu na Islandu téměř neexistují. Pakliže rod nedisponuje specifickým příjmením nabytým před rokem 1925, děti místo něj obvykle přebírají křestní jméno svého otce s přidaným s + son (syn), jestliže je to chlapec, nebo dóttir (dcera) na konci, jestliže je to děvče. Má-li tak třeba Jón Stefánsson syna jménem Fjalar, jeho jméno nebude Fjalar Stefánsson, nýbrž Fjalar Jónsson. Stejné je to pro ženy – pokud by měl Jón Stefánsson dceru jménem Kata, její příjmení nebude Stefánsson, ale Jónsdóttir. Speciálním případem je jen varianta, kterou islandské úřady zavedly v posledních letech s příponou bur (např. Alex Jonbur), na niž se vztahují stejná pravidla jako na přípony son a dóttir, ovšem s tou výjimkou, že neznačí žádnou genderovou příslušnost.
Ať už však zní přímení našeho hypotetického Islanďana jakkoliv, oslovovat ho budeme jménem křestním a podle křestních jmen jsou také řazeny telefonní i jiné seznamy. Když tedy lidé mluví třeba o Halldóru Ásgrímssonovi, neoslovují jej ani nejmenují Ásgrímsson, ale Halldór.