Principy radiační ochrany v nukleární medicíně

Předkládaná kniha by měla sloužit především pracovníkům, kteří působí v oblasti nukleární medicíny a přicházejí do styku s otevřenými zářiči. Kromě přehledu fyzikálních základů, což je předmětem první části publikace, jsou ve druhé části diskutovány i příslušné klinické aspekty lékařského ozáření, jejichž pochopení je důležitým předpokladem k zajištění odpovídající úrovně radiační ochrany pracovníků i pacientů na pracovišti.

První část monografie je zaměřena na poměrně podrobný popis fyzikálních principů radiační ochrany včetně aktuálních veličin potřebných ke kvantifikaci radiačních zdrojů, pole záření, interakce záření s látkou, jakož i veličin, bez nichž se neobejdeme v dozimetrii a v samotné ochraně před zářením. Definice a interpretace těchto veličin je prezentována plně v souladu s aktuálními mezinárodními doporučeními a standardy. 

Od fyzikálních základů se postupně přechází k biologickým účinkům záření a k současně pojímané filosofii a úloze, kterou radiační ochrana sehrává ve všech oblastech nukleární medicíny. Na to navazuje přehled příslušných předpisů k zajištění radiační ochrany v medicíně, kde je důraz kladen na splnění závazných požadavků vyplývajících z optimalizace ozáření a zejména vyhovění příslušným dávkovým limitům a specifickým referenčním úrovním. Patřičná pozornost je věnována také měření a monitorování záření pro potřeby nejen samotné radiační ochrany, ale také pro účely kontroly jakosti v nukleární medicíně.  

Druhá část publikace, zaměřená na klinické aspekty využití otevřených zářičů, je věnována aktuálním specifickým aspektům radiační ochrany pro určité konkrétní potřeby nukleární medicíny, kde se vychází z popisu vlastností radiofarmak a principů i funkce používané zobrazovací techniky. Z hlediska radiační ochrany jsou uvedeny nejčastější diagnostické a terapeutické postupy nukleární medicíny s důrazem na možnost snížení ozáření pacienta. 

Na tyto kapitoly navazuje prezentace problematiky spojené se zajištěním radiační ochrany na pracovišti, která se týká ochrany pracovníků, pacientů a dalších osob včetně ochrany obyvatelstva jako celku. Součástí této části jsou i požadavky na odbornou způsobilost pracovníků s důrazem na jejich připravenost pro implementaci všech závazných opatření směřujících k minimalizaci ozáření osob i k ochraně životního prostředí v důsledku používání otevřených zářičů. 

Poslední kapitola stručně shrnuje očekávané trendy a další vývoj nukleární medicíny zejména pokud jde o kontrolu a optimalizaci lékařského ozáření, které v současné době ve vyspělých zemích rozhodujícím způsobem přispívá k průměrné celkové radiační zátěži obyvatelstva.