Trénování paměti a poznávacích schopností
Tištěná kniha
Brožovaná vazba
Titul doprodán
r: 5507 i Doporučená maloobchodní cena (DMOC) za kterou je možné knihu běžně zakoupit u obchodních partnerů.
Zvýrazněná cena je naše aktuální prodejní cena.
229 Kč 195 KčUšetříte 34 Kč
Ihned ke stažení
i: 16461 n: 24768939r: 5507
Zakoupením knihy získáváte nárok na dárek = knihy zdarmaRostoucí počet vědců, lékařů a psychologů je přesvědčen, že namáhavé a rozmanité cvičení duševních funkcí může pomáhat v bitvě s jejich úpadkem, který často nabývá až podoby demence. Přechod od léčení k prevenci se proto stal hlavním tématem moderní medicíny a stává se i základním tématem v boji proti kognitivnímu úpadku. Kniha o tréninku paměti a poznávacích schopností je určena především všem čtenářům z řad široké veřejnosti. Přináší přehled systémů trénování paměti a kognitivních funkcí, seznamuje s možnostmi individuálních i skupinových tréninkových hodin pro všechny věkové kategorie. Trénink pomůže zájemcům zdolávat většinu situací, i ty, ve kterých mohou být schopnosti snižovány.
Proč nakupovat u nás?
Doprava nad
700 Kč zdarma
Soubory ke stažení
Z obsahu knihy Trénování paměti a poznávacích schopností
Předmluva
Úvod: Oč jde v této knize?
I. část Paměť a její trénování
1. Motivace cvičení paměti a jiných kognitivních funkcí
Vůle a cvičení
2. Psychologie paměti
Druhy paměti
Podrobnější členění druhů paměti
3. Kognitivní schopnosti
4. Co a jak cvičit (Metody, způsoby, druhy cvičení, mnemotechnika)
Nejjednodušší způsoby cvičení paměti
Cvičení pozornosti
Slovní úkoly (práce se slovy a s jejich významem)
Úkoly s čísly
Cvičení paměti s obrazovým materiálem
Cvičení hudební paměti
Cvičení paměti pro pohybovou aktivitu
Cvičení zobecňování
Mnemotechnické pomůcky
Jak si zapamatovat jména lidí, s nimiž přicházíme do osobního styku?
Jak si zapamatovat neznámá slova
Jak si zapamatovat to podstatné z daného textu
5. Podmínky cvičení
6. Organizace cvičení paměti a jiných kognitivních funkcí
Organizace cvičební hodiny
Druhy cvičení pro trénování paměti a kognitivních schopností
Jak sestavit plán cvičení pro mladší skupinu seniorů?
Jak sestavit plán cvičení pro starší skupinu seniorů?
7. Jak vypadá trénování paměti v praxi v pohledu nejstarších účastníků kurzů
II. část Výzkum efektivity cvičení paměti a kognitivních funkcí
1. Proč někteří z nás nepotřebují trénink paměti?
Hypotéza mozkové rezervy
2. Dobrá zpráva o výkonových přírůstcích po trénování paměti
3. Špatná zpráva pro pozitivní subjektivní změnu po tréninku paměti (a dobrá pro propracovanější tréninkové postupy)
4. Dobrá i špatná zpráva pro subjektivní paměť
5. Dlouhodobé dopady trénování paměti
6. Trénink paměti u oslabených jedinců
7. Posilující model tréninku paměti
Specifické rysy tréninku
Charakteristika tréninku
8. Příklad netradičního přístupu k tréninku kognitivních funkcí
9. Kritika tréninku paměti
10. Rozhovory
Literatura
Přehled vhodných učebnic pro výcvik a trénování paměti
III. část Přílohy
Sebeposuzovací škály
Příloha 1: Dotazník kognitivních selhání (CFQ)
Příloha 2: Dotazník funkční paměti (MFQ)
Příloha 3: Dotazník metapaměti pro dospělé (MIA)
Příloha 4: Schwartzova škála (SOS-10)
Přílohy textové a obrázkové
Příloha 1: Česká společnost pro trénování paměti a mozkový jogging
Příloha 2: Rozhovor s Danou Steinovou
Příloha 3: Paměťové háčky
Příloha 4: Mnemotechniky - zapomenuté dědictví antiky
Příloha 5: Zásady, cíle a specifika trénování paměti v ČR
O Autorovi
Preiss MarekDoc. PhDr. Marek Preiss, PhD., je klinický psycholog, pracuje v Národním ústavu duševního zdraví a na University of New York in Prague. Publikuje na různá psychologická témata. Zájem o transgenerační přenos (především traumatu) získal v Rafael Institutu při práci s přeživšími holocaust a díky spolupráci s prof. Ivanem Rektorem na transgeneračním přenosu traumatu u tří generací po holocaustu.
Křivohlavý JaroNa FF UK vystudoval obor psychologie - filozofie, v roce 1950 mu byl udělen doktorát filozofie.V roce 1966 se stal kandidátem věd a později mu byla udělena docentura. Nakonec po habilitaci na Masarykově univerzitě v Brně (v roce 1996) mu prezident republiky udělil hodnost univerzitního profesora psychologie. Prvních 15 let pracoval ve Výzkumném ústavu bezpečnosti práce v Praze. Dalších 25 let byl zaměstnán v Institutu pro další vzdělávání lékařů v Praze. V průběhu těchto let učil a publikoval nejen u nás, ale i v zahraničí.