Kniha je první interdisciplinární monografií v České republice, která se komplexně zabývá problematikou biologických léků. Ve své první části obsahuje teoretické předpoklady produkce biologických léků a technické problémy týkající se její výroby, zkoušení a zavádění do praxe. Kniha je rozčleněna do tří relativně samostatných částí týkajících se revmatologie, gastroenterologie a dermatologie. V každé části je jednak lékový profil jednotlivých léků obsahující jejich mechanizmus účinku, klinické zkušenosti o účinnosti a bezpečnosti a dlouhodobá data. Dále pak obsahuje u definovaných onemocnění vždy strategii léčby a postavení těchto léků v algoritmu léčby jednotlivých diagnóz. Zvláštní kapitola je věnována problematice biosimilárních léků, které v současné době vstupují na trh. Jedna kapitola pojednává také o vývoji biologických léků, respektive o nových molekulách, které jsou v procesu klinického zkoušení a přibližují se k registraci. Zcela samostatné kapitoly jsou pak o biologické léčbě systémového lupus erytematodes a biologické léčbě osteoporózy, kde byly nedávno registrovány první preparáty. Biologická léčba je velmi účinná, ale drahá a proto také byla zařazena kapitola o farmakoekonomice biologických léků, která vyhodnocuje mezinárodně uznávané ukazatele výhodnosti farmakoekonomické léčby u jednotlivých diagnóz a vytipovává nejvhodnější pacienty pro indikaci biologické léčby. Kniha postgraduálního charakteru je určena pro revmatology, internisty, gastroenterology, dermatology, osteology, nefrology, ale i lékaře primárního kontaktu, kteří spolupracují při složité péči o pacienty léčené touto moderní léčbou. Knihu ale ocení i internisti, farmakologové…
Mimořádná kniha skvělého autorského kolektivu pod vedením prof. MUDr. Karla Pavelky, DrSc., je určena nejen revmatologům, ale širokému spektru lékařů, protože většinu revmatických onemocnění léčí jiný odborník Revmatická onemocnění postihují až 15 % populace a jejich počet vzrůstá, i proto představují výraznou medicínskou a ekonomickou zátěž pro společnost. Revmatologie jako obor prodělala dramatický vývoj v posledních 20 letech, přičemž pochopení etiopatogeneze nových onemocnění přineslo i cíleněji působící léky. Řada léků znamená přímo revoluční zlom v terapii revmatických onemocnění. Terapie se přesouvá od symptomatické, paliativní k tzv. chorobu či strukturu modifikující. Zcela nové postupy byly navrženy u léčby tzv. systémových onemocnění pojiva, které přinášejí značně delší přežívání těchto pacientů. Podobný, i když méně dramatický přínos, představují tzv. chorobu modifikující léky u osteoartrózy. Objev dvou isforem cyklooxygenázy přinesl generaci bezpečnějšíc
h nesteroidních antirevmatik, zavedení bisfonátů a reloxifenu pak přineslo zásadní zlom v léčbě osteoporózy.
