Úvod
OBECNÁ ČÁST
1. Dlouhá historie problému
1.1 Kořeny hledání
1.2 Počátky vědeckého zkoumání problému
1.3 Traumatická reakce a posttraumatická stresová porucha
2. Posttraumatický rozvoj
2.1 Terminologické i věcné obtíže
2.2 Přehled novějších teoretických přístupů
2.2.1 Model posttraumatického rozvoje Tedeschiho a Calhouna
2.2.2 Model Janoff-Bulmanové
2.2.3 Dvousložkový model Maerckera a Zöllnerové
2.2.4 Hobfollův model skutečného posttraumatického rozvoje
2.2.5 Model Josepha a Linleye – rozvoj iniciovaný negativními událostmi
2.3 Podrobnější charakteristika užívaných proměnných
2.3.1 Osobnost před traumatem
2.3.2 Exponování traumatu
2.3.3 Hodnocení události, její kognitivní zpracovávání
2.3.4 Časová dimenze
2.3.5 Sociální opora
2.3.6 Posttraumatický rozvoj a osobnostní zvláštnosti
2.4 Širší souvislosti rozvoje
2.5 Definování základních pojmů: trauma, posttraumatický rozvoj
3. Diagnostika posttraumatického rozvoje
3.1 Přenositelnost nálezů do našich podmínek
3.2 Metodologické problémy
3.2.1 Reliabilita a validita měření
3.2.2 Požadavky na respondenty
3.2.3 Ověřování teorií posttraumatického rozvoje
3.2.4 Zjišťování privátní zkušenosti s rozvojem
3.3 Kvantitativní přístup
3.4 Kvalitativní přístupy
3.4.1 Interview
3.4.2 Diskuse v ohniskové skupině
3.4.3 Vyprávění
3.4.4 Psaní o zážitcích
3.4.5 Grafické znázornění
3.5 Smíšený přístup
4. Determinanty posttraumatického rozvoje
4.1 Zobecňující přehled dosavadních výzkumů
4.2 Metaanalýzy dosavadních výzkumů
4.3 Rodina jako jednotka zkoumání
4.4 Sociokulturní kontext jako svébytná determinanta rozvoje
5. Možnosti intervence
5.1 Obecný přístup
5.2 Specifický přístup
5.3 Implikace
SPECIÁLNÍ ČÁST
6. Posttraumatický rozvoj u dětí a dospívajících
6.1 Odolnost dětí a jejich rozvoj
6.2 Teoretický model posttraumatického rozvoje u dětí a dospívajících
6.2.1 Dítě před traumatem: jeho osobnostní charakteristiky a fungování
6.2.2 Exponování traumatu
6.2.3 Sociální kontext života dítěte
6.2.4 Zvláštnosti osoby, která o dítě pečuje
6.2.5 Vzájemné vztahy s dítětem a sociální opora poskytovaná dítěti
6.2.6 Hodnocení událostí, její kognitivní zpracovávání
6.2.7 Kognitivní zdroje: realistický pohled na možnost kontrolovat a řídit běh událostí
6.2.8 Fungování jedincova „já“
6.2.9 Posttraumatický rozvoj
6.3 Diagnostické metody
6.3.1 Kvantitativní metody
6.3.2 Kvalitativní metody
6.3.3 Smíšené metody
6.4 Výzkumy posttraumatického rozvoje u dětí a dospívajících
6.4.1 Tematická analýza dosavadních výzkumů
6.4.2 Systematická analýza dosavadních výzkumů
7. Posttraumatický rozvoj u rodičů dětí a dospívajících
7.1 Život s postiženým dítětem
7.2 Výzkumy u rodičů postižených dětí
7.2.1 Kvantitativní výzkum u rodičů, kteří pečují o děti s mentálním postižením
7.2.2 Kvalitativní výzkum u rodičů, kteří pečují o děti s postižením
7.3 Výzkumy u rodičů onkologicky nemocných dětí
8. Posttraumatický rozvoj u starých lidí
8.1 Změny ve stáří a možnosti posttraumatického rozvoje
8.2 Výzkumy posttraumatického rozvoje u seniorů
9. Posttraumatický rozvoj u vybraných skupin nemocných osob
9.1 Vážná onemocnění a posttraumatický rozvoj
9.2 Hlediska důležitá pro rozvoj pacientovy osobnosti
9.2.1 Příznaky nemoci
9.2.2 Předpokládaná etiologie nemoci
9.2.3 Míra ohrožení života
9.2.4 Míra narušení života
9.2.5 Trajektorie průběhu nemoci, příp. uzdravování
9.2.6 Chronicita onemocnění
9.2.7 Trvalost změny
9.2.8 Širší kontext nemoci
9.3 Posttraumatický rozvoj u pacientů po amputaci
9.4 Posttraumatický rozvoj u pacientů se sklerózou multiplex
9.5 Otevřené otázky pro výzkumy posttraumatického rozvoje v klinických oborech
10. Posttraumatický rozvoj u emigrantů a násilně vystěhovaných
11. Posttraumatický rozvoj u obětí přírodní katastrofy
12. Posttraumatický rozvoj u účastníků vojenských konfliktů
13. Posttraumatický rozvoj u příslušníků pomáhajících profesí
Závěry
Literatura
Jmenný rejstřík
Věcný rejstřík