0 Ks
0 Ks
0
Nákupní košík je prázdný.

K pokladně

Tištěná kniha
Brožovaná vazba
499
Sklademi
Knihu předáme dopravci
maximálně do dvou pracovních dnů..

Poslední aktualizace skladu 12.12.2017 18:13
i: 23280 n: 24729923r: 5793
E-kniha
ePUB, PDF (Adobe DRM)
424
Ihned ke stažení
i: 24955 n: 27192748r: 5793
Prolistovat knihu

Ukázky z E-knihy

PDF ePub
Autoři si dali za cíl poskytnout přehled poznatků o šikaně jako o komplikovaném jevu, o teoriích, jež postihují jeho jednotlivé stránky, o výzkumných metodách i konkrétních problémových situacích, které jsou pro ni typické. Jejich výsledky shromážděné teoretickým bádáním a empirickým výzkumem jsou nesporným přínosem pro českou agresologii a sociální psychologii. Při analýze problematiky šikany mezi dětmi a mládeží vycházejí z nejnovějších teorií lidské agrese, vývojové psychologie a psychologie dětských skupin. Zaměřují se na především na méně závažné formy šikany, vyčleňování a ignorování, se kterými se učitelé a žáci setkávají ve většině školních tříd. Jen v menší míře se věnují pokročilé šikaně. Všechny poznatky demonstrují na příkladech z praxe.

Z obsahu knihy Psychologie školní šikany

Úvodem
1. Školní šikana v posledních dvou desetiletích (Pavlína Janošová)
1.1 Fenomenologické proměny šikany vzestup nepřímých forem
1.2 Šikana jako politikum skrývání i předstírání
2. Definování šikany (Pavlína Janošová)
2.1 Šikana jako zvláštní případ agrese
2.2 Definice šikany tři základní kritéria detailně
2.2.1 Záměrnost v šikaně
2.2.2 Nerovnováha síly mezi šikanujícím a šikanovaným
2.2.3 Opakovanost útoků
2.3 Měření prevalence šikany u nás problém nejednotného pojetí
3. Sociokulturní přístup ke školní šikaně (Kateřina Zábrodská)
3.1 Jak hovoříme o šikaně konstrukce šikany v dětských kolektivech
3.2 „Je prostě divná“ šikanování a konstrukce odlišnosti
3.3 Šikana v kontextu společenských norem a morálky
3.3.1 Genderové normy: být normálním klukem
3.4 Šikana jako součást skupinových procesů
3.5 Náměty pro práci se žáky
4. Co mít na paměti při měření šikany (Pavlína Janošová)
4.1 Jak chápou šikanu účastníci výzkumu?
4.2 Sběr dat volba formulací a terminologie
4.3 Školní a třídní vlivy na měření
4.4 Základní metody měření
4.4.1 Co měří a neměří sebeposuzovací dotazníky
4.4.2 Metrické údaje získané od spolužáků
4.4.3 Porovnání měření sebeposouzením a vrstevnickými nominacemi
4.4.4 Další informační zdroje k diagnostice šikany
5. Šikana z hlediska reaktivní a proaktivní agrese (Pavlína Janošová)
5.1 Co víme o proaktivní a reaktivní agresi školních dětí?
5.2 Extrémní agresivita, asociální porucha osobnosti a šikana
5.3 Jaký je vztah mezi reaktivní, proaktivní agresí a šikanou?
5.4 Náměty pro práci se žáky
5.4.1 K proaktivní agresi
5.4.2 K reaktivní agresi
5.4.3 Školní prevence proti šikaně z hlediska proaktivní a reaktivní agrese
6. Je šikana „cool“? Nadřazená emoční nezúčastněnost u šikanujících žáků (Pavlína Janošová)
6.1 Kdo je podle žáků „cool“
6.2 Genderový kontext šikany
6.2.1 Agrese a nezúčastněná póza (toughness) u dívek
6.3 Emoční nezúčastněnost (toughness) a alexitymie
6.3.1 Zdravotní a psychická rizika
6.4 Úvaha o významu toughness v minulých a současných společenstvích
6.5 Náměty pro práci se žáky
7. Šikana a krutost v psychodynamické perspektivě (Pavlína Janošová)
7.1 Krutost v agresi a šikaně
7.2 Generační transmise krutosti od raného dětství k vrstevnické šikaně
7.2.1 Oběť šikany v adolescentní skupině
7.2.2 Šikana a krutost v adolescentní skupině
7.3 Dynamika vztahu mezi šikanujícími a šikanovanými
7.4 Náměty pro práci se žáky
7.4.1 Co je třeba zajistit u zvlášť necitlivé a kruté šikany
7.4.2 Zpracování zkušeností s šikanou po letech nové možnosti prevence
8. Morální vyvazování a šikana (Lenka Kollerová)
8.1 Šikana a morálka
8.1.1 Složitá podmíněnost šikany
8.1.2 Šikana z morální perspektivy
8.1.3 Rozpor mezi morálkou a chováním
8.2 Morální vyvazování
8.2.1 Definice morálního vyvazování
8.2.2 Kognitivní restrukturace
8.2.3 Odmítnutí osobní odpovědnosti
8.2.4 Přehlížení nebo minimalizace škodlivých důsledků vlastního chování
8.2.5 Obviňování a dehumanizace oběti
8.2.6 Společné působení mechanismů
8.3 Výzkum morálního vyvazování v kontextu šikany
8.3.1 Morální vyvazování a kyberšikana
8.3.2 Morální vyvazování ve vztahu k věku a pohlaví
8.3.3 Morální vyvazování jako charakteristika kolektivu
8.4 Náměty pro výzkum a pro práci se žáky
8.4.1 Budování atmosféry důvěry
8.4.2 Označování šikany a nemorálního chování
8.4.3 Rozlišování konvence a morálky
8.4.4 Rozvíjení morálky příběhy a diskusemi
9. Pohled na šikanu z hlediska logoteoretického přístupu (Mária Dědová)
9.1 Logoteoretické chápání existenciálních zdrojů šikanování
9.1.1 Šikana jako důsledek nedostatečně rozvinuté schopnosti sebepřesahu člověka
9.1.2 Popření osobní svobody a odpovědnosti v šikanujícím chování
9.1.3 Redukcionistické chápání hodnot a absence smyslu života v souvislosti se šikanou
9.2 Aplikace logoterapeutického přístupu ve výchovném poradenství při řešení šikany psychology či výchovnými poradci
9.2.1 Specifika individuální logoterapeutické práce s agresory šikany
10. Šikanovaný žák a jeho zvládání šikany (Pavlína Janošová)
10.1 Role oběti z psychodynamické perspektivy
10.2 Postavení šikanovaného žáka ve třídě
10.3 Obranné strategie obětí proti šikaně
10.3.1 Preferované strategie, které se ukazují jako účinné
10.3.2 Méně účinné a rizikové strategie
10.4 Co podle bývalých obětí pomohlo ukončit šikanu
10.4.1 Jak šikanovaní hodnotí pomoc školy
10.4.2 Několik poznámek k situaci současné školy při řešení šikany
10.5 Dopad šikany na školní život šikanovaného žáka
10.6 Psychické změny u šikanovaného žáka
10.6.1 Faktory, které ovlivňují psychické následky šikany
10.6.2 Proces vnitřní viktimizace
10.6.3 Psychická traumatizace jako důsledek šikany
10.7 Rozdíly ve zpracování zkušenosti šikany
10.8 Agresivní oběti ti, kteří jsou nejvíc odmítaní
10.9 Šikanovaní s šikanujícími ve třídě
10.9.1 Dyadická (dívčí) šikana
10.10 Náměty pro práci se žáky
10.10.1 Komunikace učitelů s žáky
10.10.2 Vztah mezi šikanovanými a šikanujícími
10.10.3 Práce s šikanovanými žáky a žákyněmi
11. Zastánce jako klíčový hráč v dramatu šikany (Jiří Kressa)
11.1 Rozdílné způsoby jednání zastánců
11.2 Motivace zastánců
11.3 Osobnostní a sociální charakteristika zastánců
11.3.1 Jací tedy jsou?
11.4 Co brzdí aktivitu zastánce a co ji podporuje?
11.4.1 Morální vyvazování
11.4.2 Soudržnost třídy
11.4.3 Vnímaná sociální opora
11.5 Pedagog jako hlavní zastánce šikanovaných
11.6 Náměty pro práci se žáky
12. Ambivalentní protagonisté: Kdo jsou „šikanující zastánci“? (ekologický přístup) (Pavlína Janošová)
12.1 Ambivalentní dvojrole „šikanující zastánce“
12.1.1 Sběr dat o „šikanujících zastáncích“ a jejich vyhodnocení
12.2 Popis pěti „šikanujících zastánců“
12.2.1 Interakce se spolužáky
12.2.2 Co mají tito žáci společného?
12.3 Shrnutí: Kdo jsou „šikanující zastánci“?
12.3.1 Agrese a další rizikové chování
12.3.2 Podpora skupinových cílů, prosocialita
12.4 Náměty pro práci s „šikanujícími zastánci“
12.4.1 K práci se sledovanými třídami
13. Skupina a šikana (Lenka Kollerová)
13.1 Úvod
13.2 Šikana jako skupinový proces
13.3 Vztahy ve třídě
13.3.1 Přátelství
13.3.2 Hierarchie
13.4 Sociální identita
13.4.1 My a oni
13.4.2 Skupinové normy
13.4.3 Vrstevnický tlak a pluralitní neznalost
13.4.4 Efekt černé ovce
13.5 Náměty pro práci se žáky
14. Šikana a školní třída na začátku dospívání (Pavlína Janošová)
14.1 Školní a třídní klima
14.1.1 Klima třídy z hlediska šikanujících, šikanovaných a zastánců
14.2 Školní třída na začátku dospívání
14.2.1 Vztahy ve třídě
14.2.2 Žáci na okraji třídy
14.3 Individuální a skupinové možnosti čelit šikaně
14.3.1 Přesvědčení žáka, že proti šikaně může něco dělat (self-efficacy)
14.3.2 Skupinová účinnost (collective efficacy) třídy
14.4 Skupinový život třídy řídí učitel
14.5 Náměty pro práci se žáky
14.5.1 Komunitní způsob vedení třídy
14.5.2 Ustavení pravidel chování „charta třídy“
14.5.3 Třída a její sebepojetí
15. K podobám současné šikany a k jejímu vyšetřování (Pavlína Janošová)
15.1 Rozmanitost podob školní šikany v současnosti
15.2 Současné třídy na ZŠ většinou nejsou sehrané týmy
15.2.1 Zakrývající tendence ve třídách souvisejí i se způsobem vyšetřování
15.3 Několik poznámek pro učitele u vyčleňování, počátečních a nejasných případů
Příloha 1 (kap. 4.4.1)
Příloha 2 (kap. 4.4.2)
Závěrem 3
English summaries of chapters
Literatura
Rejstřík věcný
Rejstřík jmenný

Tištěná kniha

Datum vydání: 14. 06. 2016
Katalogové číslo: 2164
ISBN: 978-80-247-2992-3
Formát / stran: 167×240, 416 stran
Edice: Psyché

E-kniha

Formát: ePUB | PDF
Velikost: 3,52MB | 3,94MB
Druh ochrany: Adobe DRM
Psychologie školní šikany
Prolistovat knihu

Ukázky z E-knihy

PDF ePub

Tištěná kniha

Datum vydání: 14. 06. 2016
Katalogové číslo: 2164
ISBN: 978-80-247-2992-3
Formát / stran: 167×240, 416 stran
Edice: Psyché

E-kniha

Formát: ePUB | PDF
Velikost: 3,52MB | 3,94MB
Druh ochrany: Adobe DRM

Psychologie školní šikany

Autoři si dali za cíl poskytnout přehled poznatků o šikaně jako o komplikovaném jevu, o teoriích, jež postihují jeho jednotlivé stránky, o výzkumných metodách i konkrétních problémových situacích, které jsou pro ni typické. Jejich výsledky shromážděné teoretickým bádáním a empirickým výzkumem jsou nesporným přínosem pro českou agresologii a sociální psychologii. Při analýze problematiky šikany mezi dětmi a mládeží vycházejí z nejnovějších teorií lidské agrese, vývojové psychologie a psychologie dětských skupin. Zaměřují se na především na méně závažné formy šikany, vyčleňování a ignorování, se kterými se učitelé a žáci setkávají ve většině školních tříd. Jen v menší míře se věnují pokročilé šikaně. Všechny poznatky demonstrují na příkladech z praxe.
Tištěná kniha
Brožovaná vazba
499
Sklademi
Knihu předáme dopravci
maximálně do dvou pracovních dnů..

Poslední aktualizace skladu 12.12.2017 18:13
i: 23280 n: 24729923r: 5793
E-kniha
ePUB, PDF (Adobe DRM)
424
Ihned ke stažení
i: 24955 n: 27192748r: 5793

Z obsahu knihy Psychologie školní šikany

Úvodem
1. Školní šikana v posledních dvou desetiletích (Pavlína Janošová)
1.1 Fenomenologické proměny šikany vzestup nepřímých forem
1.2 Šikana jako politikum skrývání i předstírání
2. Definování šikany (Pavlína Janošová)
2.1 Šikana jako zvláštní případ agrese
2.2 Definice šikany tři základní kritéria detailně
2.2.1 Záměrnost v šikaně
2.2.2 Nerovnováha síly mezi šikanujícím a šikanovaným
2.2.3 Opakovanost útoků
2.3 Měření prevalence šikany u nás problém nejednotného pojetí
3. Sociokulturní přístup ke školní šikaně (Kateřina Zábrodská)
3.1 Jak hovoříme o šikaně konstrukce šikany v dětských kolektivech
3.2 „Je prostě divná“ šikanování a konstrukce odlišnosti
3.3 Šikana v kontextu společenských norem a morálky
3.3.1 Genderové normy: být normálním klukem
3.4 Šikana jako součást skupinových procesů
3.5 Náměty pro práci se žáky
4. Co mít na paměti při měření šikany (Pavlína Janošová)
4.1 Jak chápou šikanu účastníci výzkumu?
4.2 Sběr dat volba formulací a terminologie
4.3 Školní a třídní vlivy na měření
4.4 Základní metody měření
4.4.1 Co měří a neměří sebeposuzovací dotazníky
4.4.2 Metrické údaje získané od spolužáků
4.4.3 Porovnání měření sebeposouzením a vrstevnickými nominacemi
4.4.4 Další informační zdroje k diagnostice šikany
5. Šikana z hlediska reaktivní a proaktivní agrese (Pavlína Janošová)
5.1 Co víme o proaktivní a reaktivní agresi školních dětí?
5.2 Extrémní agresivita, asociální porucha osobnosti a šikana
5.3 Jaký je vztah mezi reaktivní, proaktivní agresí a šikanou?
5.4 Náměty pro práci se žáky
5.4.1 K proaktivní agresi
5.4.2 K reaktivní agresi
5.4.3 Školní prevence proti šikaně z hlediska proaktivní a reaktivní agrese
6. Je šikana „cool“? Nadřazená emoční nezúčastněnost u šikanujících žáků (Pavlína Janošová)
6.1 Kdo je podle žáků „cool“
6.2 Genderový kontext šikany
6.2.1 Agrese a nezúčastněná póza (toughness) u dívek
6.3 Emoční nezúčastněnost (toughness) a alexitymie
6.3.1 Zdravotní a psychická rizika
6.4 Úvaha o významu toughness v minulých a současných společenstvích
6.5 Náměty pro práci se žáky
7. Šikana a krutost v psychodynamické perspektivě (Pavlína Janošová)
7.1 Krutost v agresi a šikaně
7.2 Generační transmise krutosti od raného dětství k vrstevnické šikaně
7.2.1 Oběť šikany v adolescentní skupině
7.2.2 Šikana a krutost v adolescentní skupině
7.3 Dynamika vztahu mezi šikanujícími a šikanovanými
7.4 Náměty pro práci se žáky
7.4.1 Co je třeba zajistit u zvlášť necitlivé a kruté šikany
7.4.2 Zpracování zkušeností s šikanou po letech nové možnosti prevence
8. Morální vyvazování a šikana (Lenka Kollerová)
8.1 Šikana a morálka
8.1.1 Složitá podmíněnost šikany
8.1.2 Šikana z morální perspektivy
8.1.3 Rozpor mezi morálkou a chováním
8.2 Morální vyvazování
8.2.1 Definice morálního vyvazování
8.2.2 Kognitivní restrukturace
8.2.3 Odmítnutí osobní odpovědnosti
8.2.4 Přehlížení nebo minimalizace škodlivých důsledků vlastního chování
8.2.5 Obviňování a dehumanizace oběti
8.2.6 Společné působení mechanismů
8.3 Výzkum morálního vyvazování v kontextu šikany
8.3.1 Morální vyvazování a kyberšikana
8.3.2 Morální vyvazování ve vztahu k věku a pohlaví
8.3.3 Morální vyvazování jako charakteristika kolektivu
8.4 Náměty pro výzkum a pro práci se žáky
8.4.1 Budování atmosféry důvěry
8.4.2 Označování šikany a nemorálního chování
8.4.3 Rozlišování konvence a morálky
8.4.4 Rozvíjení morálky příběhy a diskusemi
9. Pohled na šikanu z hlediska logoteoretického přístupu (Mária Dědová)
9.1 Logoteoretické chápání existenciálních zdrojů šikanování
9.1.1 Šikana jako důsledek nedostatečně rozvinuté schopnosti sebepřesahu člověka
9.1.2 Popření osobní svobody a odpovědnosti v šikanujícím chování
9.1.3 Redukcionistické chápání hodnot a absence smyslu života v souvislosti se šikanou
9.2 Aplikace logoterapeutického přístupu ve výchovném poradenství při řešení šikany psychology či výchovnými poradci
9.2.1 Specifika individuální logoterapeutické práce s agresory šikany
10. Šikanovaný žák a jeho zvládání šikany (Pavlína Janošová)
10.1 Role oběti z psychodynamické perspektivy
10.2 Postavení šikanovaného žáka ve třídě
10.3 Obranné strategie obětí proti šikaně
10.3.1 Preferované strategie, které se ukazují jako účinné
10.3.2 Méně účinné a rizikové strategie
10.4 Co podle bývalých obětí pomohlo ukončit šikanu
10.4.1 Jak šikanovaní hodnotí pomoc školy
10.4.2 Několik poznámek k situaci současné školy při řešení šikany
10.5 Dopad šikany na školní život šikanovaného žáka
10.6 Psychické změny u šikanovaného žáka
10.6.1 Faktory, které ovlivňují psychické následky šikany
10.6.2 Proces vnitřní viktimizace
10.6.3 Psychická traumatizace jako důsledek šikany
10.7 Rozdíly ve zpracování zkušenosti šikany
10.8 Agresivní oběti ti, kteří jsou nejvíc odmítaní
10.9 Šikanovaní s šikanujícími ve třídě
10.9.1 Dyadická (dívčí) šikana
10.10 Náměty pro práci se žáky
10.10.1 Komunikace učitelů s žáky
10.10.2 Vztah mezi šikanovanými a šikanujícími
10.10.3 Práce s šikanovanými žáky a žákyněmi
11. Zastánce jako klíčový hráč v dramatu šikany (Jiří Kressa)
11.1 Rozdílné způsoby jednání zastánců
11.2 Motivace zastánců
11.3 Osobnostní a sociální charakteristika zastánců
11.3.1 Jací tedy jsou?
11.4 Co brzdí aktivitu zastánce a co ji podporuje?
11.4.1 Morální vyvazování
11.4.2 Soudržnost třídy
11.4.3 Vnímaná sociální opora
11.5 Pedagog jako hlavní zastánce šikanovaných
11.6 Náměty pro práci se žáky
12. Ambivalentní protagonisté: Kdo jsou „šikanující zastánci“? (ekologický přístup) (Pavlína Janošová)
12.1 Ambivalentní dvojrole „šikanující zastánce“
12.1.1 Sběr dat o „šikanujících zastáncích“ a jejich vyhodnocení
12.2 Popis pěti „šikanujících zastánců“
12.2.1 Interakce se spolužáky
12.2.2 Co mají tito žáci společného?
12.3 Shrnutí: Kdo jsou „šikanující zastánci“?
12.3.1 Agrese a další rizikové chování
12.3.2 Podpora skupinových cílů, prosocialita
12.4 Náměty pro práci s „šikanujícími zastánci“
12.4.1 K práci se sledovanými třídami
13. Skupina a šikana (Lenka Kollerová)
13.1 Úvod
13.2 Šikana jako skupinový proces
13.3 Vztahy ve třídě
13.3.1 Přátelství
13.3.2 Hierarchie
13.4 Sociální identita
13.4.1 My a oni
13.4.2 Skupinové normy
13.4.3 Vrstevnický tlak a pluralitní neznalost
13.4.4 Efekt černé ovce
13.5 Náměty pro práci se žáky
14. Šikana a školní třída na začátku dospívání (Pavlína Janošová)
14.1 Školní a třídní klima
14.1.1 Klima třídy z hlediska šikanujících, šikanovaných a zastánců
14.2 Školní třída na začátku dospívání
14.2.1 Vztahy ve třídě
14.2.2 Žáci na okraji třídy
14.3 Individuální a skupinové možnosti čelit šikaně
14.3.1 Přesvědčení žáka, že proti šikaně může něco dělat (self-efficacy)
14.3.2 Skupinová účinnost (collective efficacy) třídy
14.4 Skupinový život třídy řídí učitel
14.5 Náměty pro práci se žáky
14.5.1 Komunitní způsob vedení třídy
14.5.2 Ustavení pravidel chování „charta třídy“
14.5.3 Třída a její sebepojetí
15. K podobám současné šikany a k jejímu vyšetřování (Pavlína Janošová)
15.1 Rozmanitost podob školní šikany v současnosti
15.2 Současné třídy na ZŠ většinou nejsou sehrané týmy
15.2.1 Zakrývající tendence ve třídách souvisejí i se způsobem vyšetřování
15.3 Několik poznámek pro učitele u vyčleňování, počátečních a nejasných případů
Příloha 1 (kap. 4.4.1)
Příloha 2 (kap. 4.4.2)
Závěrem 3
English summaries of chapters
Literatura
Rejstřík věcný
Rejstřík jmenný

Recenze

Šikana je zvláštním případem agresivního jednání, které se v menší či větší míře objevuje téměř ve většině školních tříd. O tom, jak poznat šikanu a poradit si s ní, může nyní pomoci kniha s názvem Psychologie školní šikany, jež vychází v nakladatelství Grada. V čele autorského kolektivu se představila Pavlína Janošová.
Kniha je rozdělena do patnácti kapitol, ve kterých autoři poskytují přehled poznatků o šikaně, teoriích a výzkumných metodách, ale přibližují také konkrétní problémové situace. Některé kapitoly jsou určeny spíš odborníkům (např. Definování šikany nebo Co mít na paměti při měření šikany), jiné jsou naopak srozumitelně napsány pro širokou veřejnost (např. Šikanovaný žák a jeho zvládání šikany nebo K podobám současné šikany a k jejímu vyšetřování), a to zejména pro pedagogy základních a středních škol, kteří se setkávají se školní šikanou.

Hned v úvodu nás jedna z autorek knihy – Pavlína Janošová – seznámí se změnou představy o šikaně před dvěma desetiletími a dnes. Výzkum šikany byl zaměřen nejprve na fyzickou agresi, avšak dnes se zájem odborníků i veřejnosti přesouvá k šikaně nepřímé a vylučování ze společnosti. Ty byly z počátku opomíjeny, avšak jsou stejně nebezpečné jako šikana přímá.

Současné laické i odborné chápání šikany je poznamenáno dvěma významnými sociálními faktory:
1. Jde o obecně sdílenou představu o nárůstu šikany, která patrně souvisí i s rostoucí informovaností veřejnosti v této oblasti.
2. S výše uvedeným souvisí i fenomenologický posun šikany k méně nápadným formám. (Str. 18)

Knihu Psychologie školní šikany hodnotím jako velmi zdařilou a obsáhlou, za nejužitečnější považuji příklady z praxe a konkrétní náměty pro práci s žáky.

Ukázka z kapitoly
Je šikana „cool“? Nadřazená emoční nezúčastněnost u šikanujících žáků:
Příklad z praxe učitelky šesté třídy, která z žáků byla nešťastná, protože si každý držel svou image a hlídal se, aby neřekl něco, čím by se před ostatními ztrapnil. Až se jednoho dne po Vánocích rozhodla tento fakt změnit a zavedla každý týden třídnické hodiny, kde hráli hry a měli diskutovat o dění ve třídě. Avšak stále se žáci nechtěli „otevřít“ a rozpovídat. Až do toho vstoupila paní učitelka: „Ty jo, to vám teda závidím, že jste všichni takhle v pohodě a že nemáte žádný problémy. Já si vzpomínám, že když mně bylo tolik, co vám, tak jsem něco řešila každou chvíli. Jednou si vzpomínám, že jsem měla asi dva roky mindrák z toho, že jsem tlustá a pořád jsem měla kvůli tomu pocit, že se mi ostatní smějou. Pak mně došlo, že to je možná blbost, že si to jenom namlouvám. Nebo mně bylo líto, že jsem se strašně pohádala se svou kamarádkou, která na mě shodila, že jsem jí rozbila kalkulačku, a pak už jsme se až do konce základky spolu nikdy nebavily tak jako dřív...“ Tímto žáky paní učitelka „rozpovídala“ a postupem času neměli problém vyprávět své zážitky a problémy. (Str. 126)

Velmi užitečná je i seznam použité literatury, v té si čtenář najde další publikace, pokud se chce dozvědět ještě víc o šikaně z různých pohledů mnoha nejen českých autorů.
Využití může najít kniha u všech, kteří se věnují výzkumu a diagnostice školní šikany. Hlavně ale může posloužit školním psychologům a zejména pedagogům zabývajícím se prevencí a výchovným poradenstvím, nebo také každému třídnímu učiteli, který dříve nebo později musí řešit nějaké konflikty mezi žáky ve třídě.
Vytvořeno 19. 10. 2016
Autor: Michaela Ištvánová, www.vaseliteratura.cz

 

Hodnocení čtenářů

Knihu ještě nikdo nehodnotil. Přihlašte se do svého účtu a buďte první!

Zobrazit všechny recenze Přihlásit

Čtenáři, kteří si koupili tuto knihu, si dále koupili

Tištěná 599
E-kniha 509
Tištěná 459
E-kniha 312 -20 %
Tištěná 999
E-kniha 679 -20 %
Tištěná 349
E-kniha 297
Tištěná 389
E-kniha 331
Tištěná 499

Novinky a akční nabídky knih

Přeji si být informován o novinkách


















Pole zanechte prosím prázdné

Přihlásit

Přihlásit přes sociální sítě:

Registrace

 




Síla hesla:
 

 

Fakturační adresa

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace