PŘEDMLUVA KE ČTVRTÉMU VYDÁNÍ
ÚVOD (P. Říčan)
DÍL I. OBECNÉ OTÁZKY DĚTSKÉ KLINICKÉ PSYCHOLOGIE
1. KLINICKÁ PSYCHOLOGIE JAKO APLIKACE PSYCHOLOGICKÝCH VĚD A JAKO ODPOVĚĎ NA POTŘEBY PRAXE (P. Říčan)
2. HISTORIE OBORU VE SVĚTĚ A U NÁS (J. Šturma)
3. PROFESE KLINICKÉHO PSYCHOLOGA (P. Říčan)
3.1 Profesiogram
3.2 Nároky na odbornost a osobnost klinického psychologa (P. Říčan, D. Krejčířová)
3.3 Profesionální etika (P. Říčan)
3.3.1 Kritičnost k oboru a k vlastní osobě
3.3.2 Problém obětavosti
3.3.3 Odborný zájem psychologa a osobní zájem pacienta
3.3.4 Saturace citových potřeb psychologa
3.3.5 Kolegiální vztahy
3.3.6 Profesionální tajemství
DÍL II. PORUCHY PSYCHICKÉHO VÝVOJE V DĚTSKÉM A DOROSTOVÉM VĚKU
4. OBECNÉ PRINCIPY PSYCHICKÉHO VÝVOJE JAKO ZÁKLAD PRO POZNÁNÍ PSYCHICKÝCH PORUCH U DĚTÍ (P. Říčan)
4.1 Stadia vývoje osobnosti podle Eriksona
5. DĚDIČNOST PSYCHICKÝCH VLASTNOSTÍ, JEJICH ODCHYLEK A PORUCH (M. Vágnerová)
5.1 Dědičnost psychických odchylek a poruch
5.1.1 Dědičnost mentálního postižení a pervazivních vývojových poruch
5.1.2 Dědičnost specifických poruch učení a chování
5.1.3 Dědičnost psychotických a afektivních poruch
5.1.4 Dědičnost úzkostných a neurotických poruch
5.1.5 Dědičnost psychických poruch spojených se somatickými problémy
5.1.6 Dědičnost a tendence k užívání psychoaktivních látek
5.2 Shrnutí
6. PSYCHOLOGIE NEMOCNÝCH A ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÝCH DĚTÍ
6.1 Reakce rodiny na sdělení závažné diagnózy u dítěte (D. Krejčířová)
6.2 Psychologické aspekty letálních nemocí v dětském věku (M. Vyhnálek)
6.2.1 Proces vyrovnávání s letálním onemocněním
6.2.2 Vývoj pojmu smrti u zdravého dítěte
6.2.3 Vývoj pojmu smrti u letálně nemocného dítěte
6.2.4 Reakce rodiny na letální onemocnění dítěte
6.3 Chronicky nemocné dítě, zvládání nemoci a bolesti u dětí (D. Krejčířová)
6.3.1 Vývojové aspekty
6.3.2 Problematika bolesti u dětí
6.3.3 Programy zaměřené na zvládání nemoci a bolesti v dětství
6.4 Psychologie geneticky postižených dětí (M. Vyhnálek)
6.4.1 Rodinný kontext nemoci
6.4.2 Percepce hrozby opakování výskytu genetické vady v rodině
6.4.3 Problematika viny a odpovědnosti u přenašečů vad
6.5 Psychologická problematika některých neurologických onemocnění v dětství (D. Krejčířová)
6.5.1 Dětská mozková obrna (DMO)
6.5.2 Epilepsie
6.5.3 Infekce CNS
6.5.4 Úrazy hlavy u dětí
6.5.5 Diagnostika organicity u dětí
6.6 Sluchově postižené dítě
6.6.1 Neslyšící dítě v klinické praxi (E. Vymlátilová)
6.6.1.1 Vady sluchu u dětí
6.6.1.2 Vývoj neslyšícího dítěte
6.6.1.3 Faktory ovlivňující psychický vývoj dítěte
6.6.1.4 Osobnost neslyšícího
6.6.1.5 Neurotické projevy a poruchy chování
6.6.1.6 Psychodiagnostik
6.6.1.7 Terapeutické postupy – programy zaměřené na dítě
6.6.1.8 Psychoterapie rodič
6.6.2 Kochleární implantáty u dětí
6.6.2.1 Psychologická kritéria výběru kandidátů
6.6.2.2 Diagnostika předpokladů pro rozvoj mluvené řeči
6.6.2.3 Očekávání rodičů
6.6.2.4 Poradenství a psychoterapie rodičů
6.6.2.5 Výsledky dětí s kochleárním implantátem
6.6.2.6 Etický přístup k problematice kochleárních implantací
6.6.3 Sluchově postižené dítě ve výchovně-vzdělávacím procesu (Z. Šedivá)
6.6.3.1 Diagnostika sluchově postižených
6.6.3.2 Vzdělávání a výchova sluchově postižených
6.6.4 Filozofický přístup k výchově a vzdělávání sluchově postižených
6.6.4.1 Klinický přístup
6.6.4.2 Etnický přístup
6.7 Děti se zrakovým postižením (L. Pihrtová)
6.7.1 Děti nevidomé od narození, odlišnosti ve vývoji
6.7.2 Děti s kortikálním postižením zraku
6.7.3 Děti a dospívající se získanou poruchou zraku
6.7.4 Zásady pro psychologické vyšetření dětí se zrakovým postižením
6.7.5 Diagnostické postupy a metody
6.7.6 Psychoterapeutické přístupy
6.7.7 Podpora rodin
6.7.8 Poradenství při vstupu dítěte do školy nebo sociální instituce
6.7.9 Psychologická pomoc v období dospívání
7. PSYCHOLOGICKÉ ASPEKTY PSYCHOSOMATICKÝCH PORUCH V DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ (K. Balcar) 7.1 Povaha psychosomatických poruch
7.2 Zdroje psychosomatických poruch
7.3 Nejdůležitější úrovně rozboru a léčení psychosomatických poruch
7.4 Psychologická stránka psychosomatických poruch
7.5 Rodinná stránka psychosomatických poruch
7.6 Diagnóza psychosomatické poruchy u dítěte
7.7 Psychoterapie u psychosomatických onemocnění
8. SPECIFICKÉ PORUCHY UČENÍ A CHOVÁNÍ (J. Šturma)
8.1 Zdroje konceptu specifických poruch chování v historickém pohledu
8.2 Koncept lehkých dětských encefalopatií
8.3 Lehké mozkové dysfunkce jako typ specifických vývojových poruch
8.4 Poruchy čtení, psaní a pravopisu v historickém přehledu
8.4.1 Vymezení dyslexie
8.4.2 Společné rysy dyslexie a lehkých mozkových dysfunkcí
8.5 Specifické poruchy učení
8.6 Specifické vývojové poruchy: specifické poruchy učení a specifické poruchy chování
8.7 Co po jménu… 8.8 Organizace nápravné péče o děti se specifickými vývojovými poruchami
8.8 Pětistupňový model péče o děti se specifickými vývojovými poruchami
8.9 Školská opatření a organizace péče o děti se specifickými vývojovými poruchami
8.9.1 Integrace dětí se specifickými poruchami
8.10 Klinické obrazy specifických poruch učení
8.10.1 Dyslexie a její typy
8.10.1.1 Dyslexie na podkladě percepčních deficitů
8.10.1.2 Dyslexie s převahou obtíží v oblasti motorické
8.10.1.3 Dyslexie na podkladě integračních obtíží
8.10.1.4 Dyslexie s poruchou dynamiky základních psychických procesů
8.10.1.5 Dyslexie z hlediska vzájemného vztahu verbální a názorové složky intelektu
8.10.1.6 Dyslexie z hlediska lateralizace mozkových hemisfér
8.10.2 Psychologické vyšetření dyslektika
8.10.2.1 Vyšetření čtení, psaní a pravopisu
8.10.2.2 Vyšetření intelektu
8.10.2.3 Vyšetření řečii
8.10.2.4 Vyšetření speciálních funkcí
8.10.2.5 Soubory zkoušek k diagnostice specifických poruch učení
8.10.2.6 Sepětí diagnostiky a nápravy (terapie)
8.10.3 Dyskalkulie
8.10.3.1 Třídění dyskalkulie
8.10.3.2 Diagnostika a náprava
8.10.4 Dysmúzie
8.10.5 Dyspinxie
8.10.6 Dyspraxie
8.11 Specifické vývojové poruchy a mezinárodní klasifikace nemocí
9. PORUCHY ŘEČI U DĚTÍ (D. Krejčířová)
9.1 Vývojové poruchy řeči
9.1.1 Vývojová dysfázie
9.1.2 Diagnostika dětí s vývojovou dysfázií
9.1.3 Poruchy artikulace
9.1.4 Specifické poruchy řeči
9.2 Získané poruchy řeči u dětí (afázie)
9.3 Rehabilitační a terapeutické přístupy u dětí s poruchami řeči
9.4 Poruchy plynulosti řeči
9.4.1 Koktavost (balbuties) (E. Vymlátilová)
9.4.1.1 Příznaky
9.4.1.2 Příčina
9.4.1.3 Psychoterapie a logopedická terapie
9.4.2 Breptavost (D. Krejčířová)
9.4.3 Elektivní mutismus (F94.4)
10. MENTÁLNÍ RETARDACE A PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY (D. Krejčířová)
10.1 Mentální retardace
10.1.1 Lehká mentální retardace (IQ 50–69)
10.1.2 Středně těžká mentální retardace (IQ 35–49)
10.1.3 Těžká mentální retardace (IQ 20–34)
10.1.4 Hluboká mentální retardace (IQ < 20)
10.1.5 Problematika integrace dětí s mentální retardací do běžných škol
10.1.6 Diagnostika dětí s mentální retardací
10.1.7 Diferenciální diagnostika MR
10.2 Demence u dětí
10.3 Pervazivní vývojové poruchy (F84)
10.3.1 Časný infantilní autismus (F84.0)
10.3.2 Psychologická podstata autismu
10.3.3 Diagnostika dětí s autismem
10.3.4 Psychologické vyšetření dětí s autismem
10.3.5 Diferenciální diagnostika oproti poruchám mimo autistické spektrum
10.3.6 Diferenciální diagnostika poruch v rámci autistického spektra
10.3.6.1 Atypický autismus
10.3.6.2 Jiná dezintegrační porucha v dětství (F84.3)
10.3.6.3 Aspergerův syndrom
10.3.6.4 Přechodné autistické syndromy
10.3.7 Výchova, vzdělávání a terapie u dětí s autismem
11. EMOČNÍ PORUCHY A PORUCHY CHOVÁNÍ V DĚTSTVÍ A V DOSPÍVÁNÍ
11.1 Úzkostné poruchy (D. Krejčířová)
11.1.1 Patologická úzkost
11.1.2 Generalizovaná úzkostná porucha (F41.1)
11.1.3 Vyhýbavá porucha (F93.2)
11.1.4 Školní fobie a separační úzkost (F93.0)
11.2 Disociativní a konverzní porucha (F44) (D. Krejčířová)
11.3 Somatizační porucha (D. Krejčířová)
11.4 Obsedantně-kompulzivní porucha (J. Kocourková)
11.5 Deprese u dětí (F32) (D. Krejčířová)
11.5.1 Kojenecký věk
11.5.2 Batolecí věk
11.5.3 Předškolní věk
11.5.4 Školní věk
11.5.5 Puberta a adolescence
11.6 Suicidální chování v dětském a adolescentním věku (J. Kocourková)
11.7 Poruchy chování u dětí (F91) (D. Krejčířová)
11.7.1 Psychologicky podmíněné poruchy chování
11.7.2 Rodinně podmíněné poruchy chování
11.7.3 Diagnostika dětí s poruchami chování
11.8 Poruchy přizpůsobení (D. Krejčířová)
11.9 Agresivita u dětí (Z. Toužimská)
11.9.1 Vymezení pojmů
1.9.2 Agresivita jako symptom psychické poruchy
1.9.3 Faktory podporující agresivitu u dětí
11.9.4 Terapie a prevence agresivního chování u dětí
12. PORUCHY PŘÍJMU POTRAVY A SPÁNKU U DĚTÍ
12.1 Poruchy příjmu potravy (J. Kocourková)
12.1.1 Mentální anorexie
12.1.2 Mentální bulimie
12.1.3 Diagnostika poruch příjmu potravy
12.1.4 Etiopatogeneze
12.1.5 Terapie poruch příjmu potravy
12.2 Neprospívání bez organické příčiny (kojenecký a batolecí věk) (D. Krejčířová)
12.3 Nechutenství u dětí (D. Krejčířová)
12.4 Poruchy spánku (D. Krejčířová)
13. PROBLÉMY PŮSOBENÉ ALKOHOLEM, NÁVYKOVÝMI LÁTKAMI A HAZARDNÍ HROU V DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ (K. Nešpor)
13.1 Některé zvláštnosti těchto problémů u dětí a dospívajících
13.2 Epidemiologie
13.3 Diagnostika problémů působených alkoholem a jinými návykovými látkami podle 10. revize mezinárodní klasifikace nemocí
13.3.1 Přehled
13.3.2 Skupiny psychoaktivních látek
13.3.3 Diagnostické kategorie
13.3.4 Patologické hráčství (F63.0)
13.3.5 Jiné formy návykového jednání
13.4 Krátká intervence u problémů působených alkoholem, jinými návykovými látkami a hazardní hrou
13.4.1 Specifika krátké intervence u dětí a dospívajících
13.5 Léčba problémů působených alkoholem, jinými návykovými látkami a hazardní hrou
13.6 Prevence škodlivého užívání návykových látek a problémů působených hazardní hrou
14. PSYCHOSEXUÁLNÍ VÝVOJ A JEHO PORUCHY (P. Weiss)
14.1 Biologická determinace pohlavního vývoje
14.2 Determinanty psychosexuálního vývoje
14.2.1 Sexuální identifikace
14.2.2 Sexuální role
14.2.3 Sexuální preference
14.2.4 Sexuální chování
14.3 Závěr
15. DĚTI OHROŽENÉ PROSTŘEDÍM
15.1 Psychická deprivace, týrání a zanedbávání dítěte (D. Krejčířová)
15.2 Vývoj dětí s psychickou deprivací (D. Krejčířová)
15.3 „Syndrom týraného dítěte“ (D. Krejčířová)
15.4 Sexuální zneužívání dětí (J. Kocourková)
15.5 Rizikové faktory vztahové patologie (D. Krejčířová)
15.6 Prevence týrání a špatného zacházení s dítětem, terapeutické možnosti (D. Krejčířová)
16. ŠKOLNÍ ZRALOST A JEJÍ PORUCHY (J. Šturma)
16.1 Pojetí školní zralosti
16.2 Znaky školní zralosti
16.2.1 Tělesný vývoj a zdravotní stav
16.2.2 Věk
16.2.3 Rozdíly mezi chlapci a dívkami
16.2.4 Podnětnost výchovného prostředí
16.3 Požadavky školy
16.4 Psychická zralost
16.4.1 Zralost poznávacích a rozumových funkcí a schopností
16.4.2 Pracovní vyspělost
16.4.3 Citová a sociální zralost
16.5 Školní nezralost
16.6 Opatření pro školsky nezralé děti
16.6.1 Zaměřené rozvíjení a náprava
16.6.2 Humanizace školy
16.6.3 Vyrovnávací třída
16.6.4 Odklad školní docházky
16.6.5 Přípravné třídy pro děti se sociálním znevýhodněním
16.7 Diagnostika školní (ne)zralosti
16.7.1 Zásady vyšetření
16.7.2 Některé metody vyšetření školní zralosti
DÍL III. KLINICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA
17. STRATEGIE KLINICKOPSYCHOLOGICKÉHO VYŠETŘENÍ (P. Říčan)
17.1 Princip cíleného vyšetření
17.2 Ekologický princip
17.3 Princip kontinuálního psychologického poznávání dítěte
17.4 Zdroje informací o dítěti
17.5 Princip frakcionovaného vyšetření
18. VEDENÍ PSYCHOLOGICKÉHO VYŠETŘENÍ (P. Říčan)
18.1 Předběžné studium dokumentace
18.2 Navázání a udržení kontaktu
18.3 Řazení diagnostických technik
18.4 Ukončení vyšetření
19. TECHNIKY PSYCHOLOGICKÉ DIAGNOSTIKY V DĚTSKÉM VĚKU
19.1 Umění rozhovoru (P. Říčan)
19.2 Rozhovor s rodinou (P. Říčan)
19.2.1 Obsah rodinného rozhovoru
19.2.2 Technický aspekt rodinného rozhovoru
19.3 Analýza rodinné interakce (P. Říčan)
19.4 Metody hodnocení psychického vývoje dítěte raného věku (J. Dittrichová, D. Krejčířová)
19.4.1 Škály chování novorozence
19.4.1.1 Zvláštnosti vyšetřování novorozence
19.4.1.2 K vývoji škál chování novorozence
19.4.1.3 Brazeltonova škála chování novorozence
19.4.1.4 Neurobehaviorální metody
19.4.2 Škály a vývojové testy do věku 3 let
19.4.2.1 Zvláštnosti vyšetřování malého dítěte
19.4.2.2 Postup vyšetření
19.4.2.3 Nejvýznamnější klasické vývojové škály
19.4.2.4 Gesellův test
19.4.2.5 Škály N. Bayleyové – Bayley Scales of Infant Development (BSID)
19.4.2.6 Mnichovská vývojová diagnostika
19.4.2.7 Vývojový screening
19.4.2.8 Reliabilita a validita klasických vývojových škál
19.4.2.9 Klinické využití vývojových škál
19.4.3 Nové tendence v rozvíjení škál a testů raného psychického vývoje
19.5 Inteligenční testy a soubory (M. Vágnerová, D. Krejčířová)
19.5.1 Diagnostika inteligence u dětí předškolního věku
19.5.1.1 Stanford-Binetova zkouška
19.5.1.2 Škála McCarthyové
19.5.1.3 Kaufmanův ABC
19.5.2 Wechslerovy zkoušky inteligence
19.5.2.1 Wechslerovy inteligenční testy pro děti školního věku
19.5.2.2 Wechslerův inteligenční test pro předškolní děti
19.5.2.3 Wechslerovy inteligenční soubory pro dospělé
19.5.2.4 Interpretační možnosti Wechslerových souborů
19.5.3 Neverbální individuálně administrované zkoušky
19.5.3.1 Snijders-Oomenův neverbální inteligenční test (SON)
19.5.3.2 Kohsovy kostky
19.5.4 Skupinově použitelné inteligenční testy
19.5.4.1 TSI – Test struktury inteligence (R. Amthauer)
19.5.4.2 Stavělova orientační zkouška
19.5.4.3 Ravenovy testy
19.5.4.4 TIP – Test intelektového potenciálu (Říčan, 1971)
19.5.5 Klinická diagnostika inteligence (M. Vágnerová)
19.5.5.1 Základní pravidla klinické diagnostiky inteligence
19.5.5.2 Interpretace výsledků vyšetření
19.6 Diagnostika dílčích schopností, znalostí a dovedností (M. Vágnerová)
19.6.1 Metody určené k hodnocení zrakové a sluchové percepce
19.6.1.1 Testy zrakové percepce
19.6.1.2 Testy sluchové percepce
19.6.2 Metody určené k hodnocení motorických schopností a laterality
19.6.3 Metody určené k hodnocení pozornosti
19.6.4 Metody určené k hodnocení paměti
19.6.4.1 Testy neverbální paměti
19.6.4.2 Testy verbální paměti
19.6.4.3 Komplexní paměťové testy
19.6.4.4 Hodnocení metapaměti
19.6.4.5 Jiné možnosti posouzení paměti u dětí a dospívajících
19.6.5 Metody určené k hodnocení řeči, jazykových schopností a dovedností
19.6.5.1 Slovníkové zkoušky
19.6.5.2 Testy jazykového, resp. řečového vývoje
19.6.6 Metody hodnocení znalostí a obecné informovanosti
19.6.7 Metody hodnocení školských znalostí a dovedností
19.6.7.1 Zkoušky čtení
19.6.7.2 Zkoušky psaní a pravopisu
19.6.7.3 Zkoušky matematických schopností a dovedností
19.6.7.4 Jiné možnosti posouzení úrovně školských znalostí a dovedností
19.7 Neprojektivní kresebné techniky (M. Vágnerová)
19.7.1 Kresebné techniky zaměřené na orientační posouzení celkové vývojové úrovně
19.7.2 Kresebné techniky zaměřené na hodnocení senzomotorických dovedností
19.8 Projektivní techniky 19.8.1 Interpretační projektivní techniky
19.8.1.1 Rorschachova metoda u dětí (M. Šebek)
19.8.1.2 TAT u dětí (M. Šebek)
19.8.1.3 Další metody odvozené od TAT (P. Říčan, D. Krejčířová)
19.8.1.4 Ostatní interpretační techniky
19.8.2 Verbální projektivní metody
19.8.2.1 Techniky verbálně asociační
19.8.2.2 Ostatní verbální projektivní techniky
19.8.3 Techniky volby (preferenční)
19.8.4 Scénické techniky
19.8.4.1 Scénotest
19.8.4.2 Testy světa
19.8.5 Výtvarné techniky
19.8.5.1 Kresba lidské postavy
19.8.5.2 Test stromu
19.8.5.3 Kresba rodiny
19.8.5.4 Kresba začarované rodiny
19.9 Neuropsychologické metody u dětí a adolescentů (M. Šebek, D. Krejčířová)
19.9.1 Dětská neuropsychologie
19.9.2 Neuropsychologický rozbor testových výsledků
19.9.3 Neuropsychologické baterie
19.10 Dotazníky a posuzovací škály (M. Vágnerová)
19.10.1 Obecná charakteristika
19.10.2 Přehled dotazníků a posuzovacích škál používaných v dětské klinické psychologii či poradenské praxi
19.10.2.1 Dotazníky a škály sebehodnocení
19.10.2.2 Dotazníky a škály hodnocení jiných lidí či sociálních skupin
20. FORENZNÍ DIAGNOSTIKA (M. Šebek)
20.1 Posuzování věrohodnosti
20.1.1 Věrohodnost obecná
20.1.1.1 Věk zkoumaného
20.1.1.2 Rozumová úroveň zkoumaného
20.1.1.3 Úroveň mravního vývoje
20.1.1.4 Emotivita
20.1.1.5 Specifické motivační rysy
20.1.1.6 Integrita osobnosti a její psychopatologie
20.1.2 Věrohodnost specifická
20.2 Zjišťování psychických následků trestných činů spáchaných na nezletilých
20.3 Rozbor motivace závažných trestných činů
21. FORMULACE KLINICKÉHO NÁLEZU (P. Říčan)
21.1 Trojí funkce psychologického nálezu
21.1.1 Sdělení výsledku lékaři
21.1.2 Informace pro psychologické vyšetření v budoucnosti
21.1.3 Katamnestická zpětná vazba
21.2 Obsah nálezu
21.3 Resumé
DÍL IV. NÁPRAVA PORUCH PSYCHICKÉHO VÝVOJE
22. PSYCHOTERAPIE U DĚTÍ A DOSPÍVAJÍCÍCH (K. Balcar)
22.1 Povaha psychoterapeutického působení
22.1.1 Klinické psychologické poradenství
22.1.2 Psychologické vedení
22.1.3 Vlastní psychoterapie
22.1.4 Zvláštnosti poruch u dětí
22.1.5 Zvláštnosti psychoterapie s dětmi
22.2 Druhy psychoterapeutické činnosti
22.2.1 Řízená stimulace jednotlivých funkcí
22.2.2 Hra
22.2.3 Cílená činnost
22.2.4 Tvůrčí činnosti
22.2.5 Rozhovor
22.2.6 Zásahy do prostředí dítěte
22.3 Typy psychoterapeutických přístupů
22.3.1 Motivace
22.3.2 Orientace
22.3.3 Chování
22.3.3.1 Kladné zpevňování
22.3.3.2 Nápodoba vzoru
22.3.3.3 Protipodmiňování strachu
22.3.3.4 Přesycení
22.3.3.5 Negativní nácvik
22.3.3.6 Averzivní podmiňování
22.3.4 Fyziologie
22.3.4.1 Hypnotická sugesce
22.3.4.2 Autogenní trénink
22.3.4.3 Biologická zpětná vazba
22.3.5 Interpersonální vztahy
22.3.5.1 Interakční přístupy
22.3.5.2 Strukturní přístupy
22.4 Formy psychoterapie s dětmi
22.4.1 Individuální a hromadná psychoterapie s dětmi
22.4.1.1 Individuální psychoterapie
22.4.1.2 Hromadná psychoterapie
22.4.2 Skupinová psychoterapie s dětmi
22.4.3 Rodinná psychoterapie s dětmi
22.4.4 Volba psychoterapeutického postupu
22.5 Logoterapeutická péče u dětí a dospívajících
22.5.1 Na cestě k životnímu smyslu
22.5.2 Noogenně podmíněné problémy a poruchy u dětí a mládeže
22.5.3 Logoterapeutická pomoc u noogenně podmíněných problémů a poruch
22.5.3.1 Školní selhávání na základě poruch pozornosti
22.5.3.2 Potíže v kontaktu v podobě agresivity
22.5.3.3 Poruchy motivace a sebehodnocení
22.5.3.4 Závěr
23. PSYCHOLOGIE V RÁMCI SLUŽEB PRO RODINY S MENTÁLNĚ NEBO TĚLESNĚ POSTIŽENÝM DÍTĚTEM (D. Krejčířová)
23.1 Psychologické služby pro rodiny s mentálně nebo tělesně postiženým dítětem
23.2 Práce se sourozenci postiženého dítěte
23.3 Psychoterapeutická práce s pohybově nebo mentálně postiženým dítětem
24. DĚTSKÁ KLINICKÁ PSYCHOLOGIE A NÁBOŽENSTVÍ (P. Říčan)
24.1 Úvodem
24.2 Teoretický soulad mezi náboženstvím a klinickopsychologickou praxí
24.2.1 Nosná náboženská antropologie
24.2.2 Orientace na osobně významné aktivity, zkušenosti a postoje pacienta vedoucí psychologa k zájmu o náboženství
24.2.3 Profylaktický, terapeutický a rehabilitační potenciál náboženských komunit
24.3 Faktické disonance
24.3.1 Selhání církevních institucí
24.3.2 Slabiny současné křesťanské spirituality
24.3 Minoritní status křesťanství
24.3 Negativní role náboženství v rodinných vztazích
24.3.5 Doktrinární pojetí misie
24.3.6 Společenská „zakázka“
24.3.7 Problematické pokusy o christianizaci psychiatrie a psychologie
24.4 Praktická doporučení
24.4.1 Plošný zřetel k duchovní dimenzi
24.4.2 Transparentnost poradce a terapeuta
24.4.3 Jak využít náboženství k podpoře duševního zdraví
24.4.4 Klinická práce s náboženskými aspekty patologie
LITERATURA
REJSTŘÍK