Hrob
Tištěná kniha
Pevná šitá vazba
i Doporučená maloobchodní cena (DMOC) za kterou je možné knihu běžně zakoupit v kamených knihkupectvích.
Zvýrazněná cena je naše aktuální prodejní cena.
449 Kč 382 KčSkladem
i
Poslední aktualizace skladu 13. 10. 2024 5:24
i: 46744 n: 76252646r: 13194 i Doporučená maloobchodní cena (DMOC) za kterou je možné knihu běžně zakoupit u obchodních partnerů.
Zvýrazněná cena je naše aktuální prodejní cena.
382 Kč 344 KčIhned ke stažení
i: 47069 n: 76257917r: 13194 i Doporučená maloobchodní cena (DMOC) za kterou je možné knihu běžně zakoupit v kamených knihkupectvích.
Zvýrazněná cena je naše aktuální prodejní cena.
449 Kč 382 KčIhned ke stažení
i: 47099 n: 49241323r: 13194
Zakoupením knihy získáváte nárok na dárek = knihy zdarmaSkupinka bývalých spolubydlících z vysokoškolské koleje přijíždí na Vestmannské ostrovy, aby se naposledy rozloučila se zesnulou kamarádkou, která byla součástí jejich party. Výlet, který má zároveň sloužit jako přátelské setkání po letech, se však náhle proměňuje v děsivou hru se smrtí. Důsledky dávné bujaré oslavy, na niž všichni toužili zapomenout, se vynořují na povrch.
Na kamenité pláži u moře, nedaleko nově zrekonstruovaného domku strážce majáku, jsou nalezena dvě mrtvá těla. Policie na místo vysílá Idunn, Týra a Karó, aby se ujali vyšetřování, v němž zdánlivě nic nedává smysl. A drsný vítr, který zastavil letecký provoz, neustává...
Děj druhého dílu napínavé série Černý led se tentokrát odehrává na největrnějším místě Evropy – na Vestmannských ostrovech a v hlavní roli se ocitá patoložka Idunn, která odsud pochází. Svérázná soudní lékařka tak musí ve svém rodném městě čelit výzvám nejen pracovním.
Vychází v překladu Lucie Korecké.
Proč nakupovat u nás?
Doprava nad
700 Kč zdarma
Soubory ke stažení
Recenze
„Každá nová Yrsina kniha je pro čtenáře požitek.“
– deník Fréttablaðið, Island
„Chytne vás od první stránky.“
– deník Adresseavisen, Norsko
„Spisovatelka Yrsa Sigurðardóttir je mistryní ve vytváření správné atmosféry, která je ještě mrazivější než její rodný Island.”
– magazín Knihkupec
„Strašidelný, nemilosrdný, intenzivní. Tak lze popsat styl téhle islandské spisovatelky. Namísto historek o šťastných turistech přináší z oblíbeného severského ostrova děsivé příběhy plné smrti, po jejichž přečtění toužíte po dalších knihách Yrsy Sigurðardóttir.“
– časopis Ratgeber Frau und Familie, Německo
„Islandská autorka opět válí a manipuluje čtenářskými očekáváními. Příběhů o partě přátel z vysoké školy, kterou jako bumerang doběhne sdílené tajemství, už tu bylo hodně, je to oblíbené téma. Ale aby mělo to jejich tajemství takovýhle vývoj, to si tedy nepamatuji. Sami sebe vmanévrovali do tak šílené situace, že jsem nevěřila vlastním očím. Máte svá očekávání, která ale autorka naprosto bravurně a nečekaně smete ze stolu jediným slovem… Hrob byl o hodně lepší než první díl. Dějová linie se spolužáky je tak napínavá, matoucí a šíleně absurdní, že jste nechápali, jak z toho autorka chce vykřesat logické vysvětlení. To prostě nejde. Až na to, že jde. Yrsa to zase dokázala…“
– Čtenářská recenze: Centrum detektivky
O Autorovi
Sigurđardóttir YrsaYrsa Sigurðardóttir (1963) je celosvětově uznávaná islandská autorka detektivní a thrillerové literatury. V roce 2005 vydala svůj první detektivní román
Poslední rituál (Metafora, 2007), který jí okamžitě vysloužil přídomek „královna severské krimi“ a který znamenal začátek oceňované série s právničkou Tórou Gudmunsdóttir.
Své postavení jedné z nejlepších detektivních autorek současnosti upevnila řadou samostatných thrillerů, jež byly dosud přeloženy do více než 30 jazyků, a především pak v roce 2014 románem
DNA (Metafora, 2017), prvním dílem volné série s dětskou psycholožkou Freyjou a detektivem Huldarem. Na ten hned o rok později navázala druhým dílem
Černá díra (Metafora, 2018) a posléze třetím dílem
Katarze (Metafora Grada, 2019).
Novinky o Yrsiných knihách můžete sledovat na facebookové stránce
Yrsa Sigurðardóttir CZ.
Recenze
„Kniha Poprava je definicí toho, co bychom si měli představit pod pojmem ‚detektivka‘.“
„Yrsa Sigurðardóttir nemusí dokazovat, že umí psát – toho jsou si podle mě vědomi všichni, kteří od ní už něco četli.“
„Jestliže se rádi bojíte, napínáte nervy k prasknutí a nevadí vám, že se pak už ani ve vlastním domě nebudete cítit bezpečně, pohodlně se usaďte a připravte se na noční směnu s Yrsou.“
„I na Islandu se vraždí, a pořádně ošklivě. ‚Královna islandské krimi‘ ukazuje chladnokrevnou ostrovní společnost v nelichotivém světle. (…) Citlivější čtenáři by mohli mít po přečtení téhle knihy úplně jiný vztah k izolační pásce.“
Zajímavost o islandských příjmeních
Příjmení v našem slova smyslu na Islandu téměř neexistují. Pakliže rod nedisponuje specifickým příjmením nabytým před rokem 1925, děti místo něj obvykle přebírají křestní jméno svého otce s přidaným s + son (syn), jestliže je to chlapec, nebo dóttir (dcera) na konci, jestliže je to děvče. Má-li tak třeba Jón Stefánsson syna jménem Fjalar, jeho jméno nebude Fjalar Stefánsson, nýbrž Fjalar Jónsson. Stejné je to pro ženy – pokud by měl Jón Stefánsson dceru jménem Kata, její příjmení nebude Stefánsson, ale Jónsdóttir. Speciálním případem je jen varianta, kterou islandské úřady zavedly v posledních letech s příponou bur (např. Alex Jonbur), na niž se vztahují stejná pravidla jako na přípony son a dóttir, ovšem s tou výjimkou, že neznačí žádnou genderovou příslušnost.
Ať už však zní přímení našeho hypotetického Islanďana jakkoliv, oslovovat ho budeme jménem křestním a podle křestních jmen jsou také řazeny telefonní i jiné seznamy. Když tedy lidé mluví třeba o Halldóru Ásgrímssonovi, neoslovují jej ani nejmenují Ásgrímsson, ale Halldór.