Ohnivý anděl
Tištěná kniha
Pevná šitá vazba
Titul doprodán
r: 10704Nejlepší příběh od dob Přeletu na kukaččím hnízdem Islandská odpověď na Stiega Larssona!
Sunday Times označili tuto detektivku za „krimi román roku“!
Detektivní thriller charakterizovaný slovy „žhavé smrtící plameny, ledově chladné lži"" je mrazivý i podmanivý jako sám Island, kde talentovaná autorka žije. Advokátka Tóra Gudmundsdóttir má toho nejděsivějšího klienta své kariéry. O její služby se zajímá duševně narušený sexuální deviant ve výkonu trestu. Nežádá však osvobození pro sebe. Přeje si propuštění Jakoba, mladíka s Downovým syndromem, který údajně založil požár v ústavu pro nemocné.
Brzy nato začne Tóra dostávat prazvláštní esemesky a kdekdo jako by najednou měl co skrývat. Pitva ochrnuté neslyšící dívky pak přinese úděsné odhalení...
Tóra si náhle připadá jako ve zlém snu. Vždyť, kde jinde než v nočních můrách píší neviditelné ruce na zamrzlé sklo divné znaky a kde se mrtvé au-pair dožadují, že budou dál hlídat své malé svěřence? Mistrné vykreslení obyvatel i atmosféry místa, kam se hned tak někdo nedostane – ústavu pro tělesně i duševně postižené – dělá z Yrsina nejnovějšího románu něco mnohem hlubšího než obyčejnou detektivku.
Mistrně dávkované napětí se tu mísí s nadpřirozenem a čtenář je pozvolna zatahován do vnitřních světů hlavních postav, zván k nahlédnutí do děsivého labyrintu narušených myslí...
Proč nakupovat u nás?
Doprava nad
700 Kč zdarma
Soubory ke stažení
Recenze
Ohnivý anděl je velmi dobře napsaný detektivní román s jasně vykreslenými hrdiny. Čte se příjemně, i když je o věcech, které příjemné vůbec nejsou. Znovu musím zopakovat, že jsem ráda, že jsem na Ohnivého anděla narazila. Rozhodně mne navnadil natolik, že autorčiny další románu si hodlám vbrzku přečíst.
Celá recenze na Kultura21.cz
S islandskou spisovatelkou Yrsou se setkávám poprvé a doufám, že ne naposled. Můžu říct, že tato severská detektivka mě vtáhla do sebe. Nebyla sice napínavá, ale kniha vás udrží v pozornosti celou dobu čtení. Bylo to i tím, že Tóra byla v pátrání velmi neúnavná a hledala všemožné nápovědy, které by jí odhalily, kdo zápalil ústav pro choromyslné.
Celá recenze na Knihu-prosim.blogspot.com
Knihu Ohnivý anděl lze doporučit všem milovníkům kvalitních příběhů a detektivek, které již omrzely všechny ty klasické severské detektivky. Yrsa na to jde malinko jinak, a tím se velmi odlišuje od ostatních autorů, a právě její styl dává příběhu neopakovatelné kouzlo a nádech tajemna, při kterém bude čtenářům běhat mráz po zádech.
Celá recenze na Pcapek.blogspot.com
O Autorovi
Sigurđardóttir YrsaYrsa Sigurðardóttir (1963) je celosvětově uznávaná islandská autorka detektivní a thrillerové literatury. V roce 2005 vydala svůj první detektivní román
Poslední rituál (Metafora, 2007), který jí okamžitě vysloužil přídomek „královna severské krimi“ a který znamenal začátek oceňované série s právničkou Tórou Gudmunsdóttir.
Své postavení jedné z nejlepších detektivních autorek současnosti upevnila řadou samostatných thrillerů, jež byly dosud přeloženy do více než 30 jazyků, a především pak v roce 2014 románem
DNA (Metafora, 2017), prvním dílem volné série s dětskou psycholožkou Freyjou a detektivem Huldarem. Na ten hned o rok později navázala druhým dílem
Černá díra (Metafora, 2018) a posléze třetím dílem
Katarze (Metafora Grada, 2019).
Novinky o Yrsiných knihách můžete sledovat na facebookové stránce
Yrsa Sigurðardóttir CZ.
Recenze
„Kniha Poprava je definicí toho, co bychom si měli představit pod pojmem ‚detektivka‘.“
„Yrsa Sigurðardóttir nemusí dokazovat, že umí psát – toho jsou si podle mě vědomi všichni, kteří od ní už něco četli.“
„Jestliže se rádi bojíte, napínáte nervy k prasknutí a nevadí vám, že se pak už ani ve vlastním domě nebudete cítit bezpečně, pohodlně se usaďte a připravte se na noční směnu s Yrsou.“
„I na Islandu se vraždí, a pořádně ošklivě. ‚Královna islandské krimi‘ ukazuje chladnokrevnou ostrovní společnost v nelichotivém světle. (…) Citlivější čtenáři by mohli mít po přečtení téhle knihy úplně jiný vztah k izolační pásce.“
Zajímavost o islandských příjmeních
Příjmení v našem slova smyslu na Islandu téměř neexistují. Pakliže rod nedisponuje specifickým příjmením nabytým před rokem 1925, děti místo něj obvykle přebírají křestní jméno svého otce s přidaným s + son (syn), jestliže je to chlapec, nebo dóttir (dcera) na konci, jestliže je to děvče. Má-li tak třeba Jón Stefánsson syna jménem Fjalar, jeho jméno nebude Fjalar Stefánsson, nýbrž Fjalar Jónsson. Stejné je to pro ženy – pokud by měl Jón Stefánsson dceru jménem Kata, její příjmení nebude Stefánsson, ale Jónsdóttir. Speciálním případem je jen varianta, kterou islandské úřady zavedly v posledních letech s příponou bur (např. Alex Jonbur), na niž se vztahují stejná pravidla jako na přípony son a dóttir, ovšem s tou výjimkou, že neznačí žádnou genderovou příslušnost.
Ať už však zní přímení našeho hypotetického Islanďana jakkoliv, oslovovat ho budeme jménem křestním a podle křestních jmen jsou také řazeny telefonní i jiné seznamy. Když tedy lidé mluví třeba o Halldóru Ásgrímssonovi, neoslovují jej ani nejmenují Ásgrímsson, ale Halldór.