Tištěná kniha
Brožovaná vazba
Titul doprodán
r: 6087
Kniha čtivě a srozumitelně seznamuje se základními poznatky makroekonomické teorie. Je určena studentům vysokých škol a MBA studií pro základní kurzy ekonomie a všem zájemcům o tuto problematiku. Autoři v knize tam, kde je to účelné, modifikují tradiční pohledy ekonomické teorie s ohledem na nové děje ve světovém hospodářství a na jejich odraz v soudobém ekonomickém myšlení a hospodářské politice. Po rozboru nejpoužívanějších makroekonomických agregátů jsou představeny modely makroekonomické rovnováhy. Následuje analýza inflace a nezaměstnanosti, výklad možností a omezení peněžní a rozpočtové politiky, a vysvětlení předpokladů ekonomického rozvoje a příčin ekonomického cyklu. Důležité místo zaujímá makroekonomie otevřené ekonomiky, tzn. problematika platební bilance, měnových kurzů a mezinárodního obchodu. Téma mezinárodní ekonomické integrace prolíná jednotlivými tématy. Výklad doprovází mnoho grafů a obrázků, seznamy důležitých termínů a kontrolní otázky.
Proč nakupovat u nás?
Doprava nad
700 Kč zdarma
Soubory ke stažení
Úvodní slovo recenzentů 11
O autorech 12
Předmluva 15
1. Proč studovat makroekonomii? 17
1.1 K čemu je makroekonomie? 18
1.2 Neoklasická a keynesovská makroekonomie - rozpor,který vás bude provázet 20
1.2.1 Neoklasická ekonomie 20
1.2.2 Keynesovská ekonomie 21
1.2.3 Další vývoj kontroverze mezi neoklasickou a keynesovskou teorií 21
1.3 Makroekonomie a hospodářská krize 22
Část A Produkt ekonomiky - jeho měření a determinace
2. Produkt ekonomiky a jeho měření 26
2.1 Makroekonomické agregáty 26
2.2 Nominální a reálný produkt 28
2.3 Metody výpočtu hrubého domácího produktu 30
2.3.1 Výdajová metoda 30
2.3.2 Důchodová (příjmová) metoda 33
2.3.3 Metoda založená na součtu přidaných hodnot 34
2.4 Rozdíl mezi "domácímm" a "národnímm" produktem 35
2.5 Některá omezení při výpočtu makroekonomických agregátů 36
2.6 Alternativní indikátory 40
2.7 Ekonomická úroveň země 40
2.8 Osobní a disponibilní důchod domácností 41
2.8.1 Osobní důchod 41
2.8.2 Disponibilní důchod 42
3. Výdajový model s multiplikátorem 43
3.1 Spotřební výdaje domácností 44
3.2 Investiční výdaje soukromých firem 48
3.3 Rovnováha agregátních výdajů a reálného důchodu (dvousektorový model) 48
3.3.1 Změny agregátních výdajů a výdajový multiplikátor 50
3.3.2 Paradox spořivosti 52
3.4 Vliv státních zásahů fiskální povahy a rozvinutý multiplikátor (třísektorový model) 53
3.4.1 Multiplikátor vyrovnaného rozpočtu 55
3.5 Vliv zahraničního obchodu na makroekonomickou rovnováhu (čtyřsektorový model) 56
4. AS-AD model 59
4.1 Agregátní poptávka 59
4.1.1 Proč je poptávková křivka klesající? 60
4.1.2 Faktory ovlivňující agregátní poptávku 62
4.2 Agregátní nabídka 66
4.2.1 Krátkodobá agregátní nabídka 66
4.2.2 Dlouhodobá agregátní nabídka 67
4.2.3 Faktory ovlivňující agregátní nabídku 69
4.2.4 Třístupňová křivka agregátní nabídky 72
4.3 Makroekonomická rovnováha 73
4.4 Změny makroekonomické rovnováhy 75
4.4.1 Změna agregátní poptávky 75
4.4.2 Změna agregátní nabídky 76
4.4.3 Neoklasické a keynesovské dosahování makroekonomické rovnováhy 77
Část B Peníze v tržní ekonomice
5. Peníze a trh peněz 82
5.1 Peněžní a reálná ekonomika 82
5.2 Peněžní agregáty 83
5.3 Kvantitativní teorie peněz 85
5.3.1 Rovnice směny 85
5.3.2 Trh peněz 87
5.4 Poptávka po penězích 88
5.4.1 Transakční poptávka po penězích 89
5.4.2 Spekulační poptávka po penězích 90
5.5 Nabídka peněz 93
5.5.1 Obchodní banky 93
5.5.2 Jak banky vznikly? 94
5.5.3 Jak vznikly banky s částečnými rezervami? 95
5.5.4 Makroekonomické a mikroekonomické příčiny regulace bank 96
5.5.5 Centrální banka a její funkce 98
5.5.6 Jak banky tvoří peníze - peněžní multiplikátor 100
5.5.7 Kdo a co určuje nabídku peněz? 104
5.6 Rovnováha na peněžním trhu a rovnovážná úroková míra 107
5.7 Vztah trhu peněz k trhu zapůjčitelných fondů 109
Část C Dvě "makroekonomická zlaa": inflace a nezaměstnanost
6. Inflace 112
6.1 Měření inflace 113
6.1.1 Měření cenové hladiny a cenové indexy 113
6.1.2 Míra inflace 116
6.1.3 Skrytá inflace 118
6.1.4 Potlačená inflace 118
6.2 Obecná příčina inflace 118
6.3 Typologie inflace 119
6.3.1 Plíživá a pádivá inflace. Hyperinflace 119
6.3.2 Poptávková inflace 121
6.3.3 Nákladová inflace 123
6.3.4 Očekávaná, anticipovaná a neanticipovaná inflace 125
6.4 Inflace a úroková míra 126
6.5 Setrvačná inflace 127
6.6 Jádrová inflace 128
6.7 Důsledky inflace 129
6.8 Cílování inflace a náklady dezinflace 131
7. Nezaměstnanost 135
7.1 Měření nezaměstnanosti 135
7.1.1 Míra nezaměstnanosti 135
7.1.2 Míra ekonomické aktivity 137
7.1.3 Struktura nezaměstnanosti 137
7.1.4 Počet uchazečů na jedno volné místo - Beveridgeova křivka 138
7.2 Typy nezaměstnanosti 139
7.3 Přirozená míra nezaměstnanosti 141
7.3.1 Faktory ovlivňující přirozenou míru nezaměstnanosti 142
7.4 Mikroekonomické souvislosti nezaměstnanosti 142
7.4.1 Minimální mzda 144
7.4.2 Odbory a kolektivní vyjednávání 144
7.5 Důsledky nezaměstnanosti 145
7.6 Cesty snižování nezaměstnanosti 147
8. Vztah inflace a nezaměstnanosti. Phillipsova křivka 149
8.1 Původní Phillipsova křivka 149
8.2 První modifikace Phillipsovy křivky 151
8.3 Další modifikace Phillipsovy křivky 152
8.4 Nové ekonomické jevy a Phillipsova křivka 153
8.4.1 Vliv ropných šoků na ekonomiku 154
8.5 Phillipsova křivka s přirozenou mírou nezaměstnanosti 156
8.6 Teorie adaptivních a racionálních očekávání a Phillipsova křivka 157
8.6.1 Lucasova verze Phillipsovy křivky 159
Část D Centrální banka a vláda v ekonomice
9. Monetární (peněžní) politika 164
9.1 Nástroje monetární politiky 165
9.1.1 Diskontní politika 166
9.1.2 Operace na volném trhu 168
9.1.3 Změny míry povinných minimálních rezerv 168
9.2 Keynesovský pohled na úlohu a možnosti monetární politiky 170
9.2.1 Pravděpodobný vliv změn úrokové míry na výdaje 170
9.2.2 Úroková míra a uzavírání deflační a inflační mezery v ekonomice 172
9.3 Monetaristický pohled na úlohu a možnosti monetární politiky 173
9.3.1 Monetaristické pravidlo hospodářské politiky 174
9.3.2 Problém neutrality a ne-neutrality peněz 175
9.4 Ekonomický pragmatismus 177
9.5 Některá omezení monetární politiky 178
9.5.1 Zpoždění účinků monetární politiky 180
9.5.2 Dilema centrální banky 180
9.5.3 Past likvidity 181
9.6 Eurozóna a Evropská centrální banka 181
9.7 Globální finanční krize 182
10. Fiskální (rozpočtová) politika 185
10.1 Funkce, cíle a nástroje fiskální politiky 186
10.1.1 Nástroje fiskální politiky 187
10.2 Státní rozpočet 188
10.2.1 Příjmy státního rozpočtu 190
10.2.2 Výdaje ze státního rozpočtu 193
10.3 Poptávkově zaměřená fiskální politika - stabilizační fiskální politika 194
10.3.1 Vliv změn ve výši vládních výdajů 194
10.3.2 Vliv změn v míře zdanění 196
10.3.3 Kombinace výdajové a daňové politiky 197
10.3.4 Účinnost stabilizační fiskální politiky a sklon křivky agregátní nabídky 198
10.4 Nabídkově zaměřená fiskální politika - ekonomie strany nabídky 199
10.4.1 Lafferova křivka 202
10.4.2 Dodatek: průměrná a marginální míra zdanění 203
10.5 Vyrovnaný a nevyrovnaný státní rozpočet 204
10.5.1 Cyklický a strukturální deficit státního rozpočtu 205
10.5.2 Financování deficitu státního rozpočtu 206
10.5.3 Financování deficitu státního rozpočtu a vytěsňovací efekt 208
10.5.4 Státní a veřejný dluh 210
10.6 Některá omezení fiskální politiky 211
10.6.1 Pružnost versus stabilita fiskálních nástrojů 212
10.6.2 "Stop and goo" politika a časová zpoždění 212
10.6.3 Vytěsňovací efekt vládních výdajů 214
10.6.4 Omezená autonomie národní daňové politiky 215
Část E Ekonomický růst a ekonomický cyklus
11. Ekonomický růst 220
11.1 Zdroje a typy ekonomického růstu 221
11.2 Měření ekonomického růstu 223
11.3 Teorie ekonomického růstu 224
11.3.1 Neoklasická teorie růstu 225
11.3.2 Role technologického pokroku 227
11.3.3 Problém exogenního pojetí technologického pokroku 228
11.3.4 Nová teorie růstu a koncepce lidského kapitálu 228
11.3.5 Technologický pokrok jako veřejný statek a role vlády 229
11.3.6 Keynesovský model ekonomického růstu 230
11.3.7 Sociálně-ekonomické přístupy k růstu 231
11.4 Role mezinárodní směny v procesu ekonomického růstu 232
11.5 Institucionální hranice produkčních možností 233
11.6 Ekonomický růst a blahobyt společnosti 233
11.6.1 Alternativní měřítka blahobytu 233
11.6.2 Ekonomický růst a důchodová nerovnost 234
11.6.3 Trvale udržitelný rozvoj 234
12. Ekonomický cyklus 237
12.1 Anatomie ekonomického cyklu 238
12.1.1 Fáze cyklu 238
12.2 Cyklické chování ekonomických veličin 241
12.3 Zdroje a typy ekonomického cyklu 243
12.4 Poptávkové a nabídkové změny 243
12.5 Typy ekonomických cyklů podle délky trvání 245
12.6 Endogenní mechanismus versus exogenní šoky 247
12.7 Model ekonomického cyklu s multiplikátorem a akcelerátorem 248
12.7.1 Investiční multiplikátor 248
12.7.2 Akcelerátor investic 249
12.7.3 Součinnost investičního multiplikátoru a akcelerátoru investic 252
12.8 Monetaristický model ekonomického cyklu 253
12.8.1 Nová kvantitativní teorie peněz a role adaptivních očekávání 254
12.8.2 Asymetrické informace na trhu práce ve Friedmanově modelu 255
12.8.3 Měnová politika v monetaristické koncepci cyklických výkyvů 255
12.9 "Nabídkovéé" teorie ekonomického cyklu 256
12.9.1 Koncepce "přírodníhoo" cyklu Williama S. Jevonse 256
12.9.2 "Inovační modell" ekonomického cyklu Josepha A. Schumpetera 257
12.10 Politicko-ekonomický cyklus 258
12.11Ekonomický cyklus, Okunův zákon a role hospodářské politiky 259
Část F Vnější vazby otevřené ekonomiky
13. Mezinárodní obchod 266
13.1 Příčiny existence mezinárodního obchodu 266
13.2 Teorie absolutních výhod 267
13.3 Teorie komparativních výhod 268
13.3.1 Grafická analýza komparativních výhod v mezinárodním obchodě 271
13.4 Obchodní protekcionismus a jeho důsledky 274
13.4.1 Překážky volného mezinárodního obchodu 274
13.4.2 Ekonomická neefektivnost jako důsledek zavedení cla 276
13.4.3 Sociálně-politické dopady volného obchodu 278
13.5 Úsilí o volný obchod 279
14. Měnový kurz 281
14.1 Měnové trhy 281
14.2 Měnové kurzy 282
14.2.1 Nominální a reálný kurz 282
14.2.2 Determinace měnového kurzu 287
14.2.3 Co způsobují změny měnových kurzů 288
14.2.4 Faktory působící na změnu rovnovážného kurzu 288
14.3 Režimy měnových kurzů 294
14.3.1 Výhody a nevýhody jednotlivých měnových režimů 295
14.3.2 Režimy měnových kurzů v současnosti 296
14.3.3 Ideální měnový režim a "nedosažitelná trojicee" 298
14.4 Budoucnost české koruny 299
14.4.1 Kdy přistoupit k euru? 301
14.4.2 Dopady vstupu ČR do eurozóny 301
15. Platební bilance 304
15.1 Dílčí salda platební bilance 307
15.2 Kumulativní salda platební bilance 308
15.3 Investiční pozice a zahraniční zadluženost 310
Část G Makroekonomická úloha státu a jeho hlavní cíle
16. Stát a ekonomika 316
16.1 Stát v makroekonomice 317
16.2 Makroekonomické cíle hospodářské politiky a jejich konfliktnost 319
16.2.1 Magický čtyřúhelník 320
16.2.2 Index mizerie 322
Použitá literatura 324
Summary 327
Rejstřík 328
Makroekonomie
Tištěná kniha
Brožovaná vazba
Titul doprodán
r: 6087
Kniha čtivě a srozumitelně seznamuje se základními poznatky makroekonomické teorie. Je určena studentům vysokých škol a MBA studií pro základní kurzy ekonomie a všem zájemcům o tuto problematiku. Autoři v knize tam, kde je to účelné, modifikují tradiční pohledy ekonomické teorie s ohledem na nové děje ve světovém hospodářství a na jejich odraz v soudobém ekonomickém myšlení a hospodářské politice. Po rozboru nejpoužívanějších makroekonomických agregátů jsou představeny modely makroekonomické rovnováhy. Následuje analýza inflace a nezaměstnanosti, výklad možností a omezení peněžní a rozpočtové politiky, a vysvětlení předpokladů ekonomického rozvoje a příčin ekonomického cyklu. Důležité místo zaujímá makroekonomie otevřené ekonomiky, tzn. problematika platební bilance, měnových kurzů a mezinárodního obchodu. Téma mezinárodní ekonomické integrace prolíná jednotlivými tématy. Výklad doprovází mnoho grafů a obrázků, seznamy důležitých termínů a kontrolní otázky.
Proč nakupovat u nás?
Doprava nad
700 Kč zdarma
Soubory ke stažení
Z obsahu knihy Makroekonomie
Úvodní slovo recenzentů 11
O autorech 12
Předmluva 15
1. Proč studovat makroekonomii? 17
1.1 K čemu je makroekonomie? 18
1.2 Neoklasická a keynesovská makroekonomie - rozpor,který vás bude provázet 20
1.2.1 Neoklasická ekonomie 20
1.2.2 Keynesovská ekonomie 21
1.2.3 Další vývoj kontroverze mezi neoklasickou a keynesovskou teorií 21
1.3 Makroekonomie a hospodářská krize 22
Část A Produkt ekonomiky - jeho měření a determinace
2. Produkt ekonomiky a jeho měření 26
2.1 Makroekonomické agregáty 26
2.2 Nominální a reálný produkt 28
2.3 Metody výpočtu hrubého domácího produktu 30
2.3.1 Výdajová metoda 30
2.3.2 Důchodová (příjmová) metoda 33
2.3.3 Metoda založená na součtu přidaných hodnot 34
2.4 Rozdíl mezi "domácímm" a "národnímm" produktem 35
2.5 Některá omezení při výpočtu makroekonomických agregátů 36
2.6 Alternativní indikátory 40
2.7 Ekonomická úroveň země 40
2.8 Osobní a disponibilní důchod domácností 41
2.8.1 Osobní důchod 41
2.8.2 Disponibilní důchod 42
3. Výdajový model s multiplikátorem 43
3.1 Spotřební výdaje domácností 44
3.2 Investiční výdaje soukromých firem 48
3.3 Rovnováha agregátních výdajů a reálného důchodu (dvousektorový model) 48
3.3.1 Změny agregátních výdajů a výdajový multiplikátor 50
3.3.2 Paradox spořivosti 52
3.4 Vliv státních zásahů fiskální povahy a rozvinutý multiplikátor (třísektorový model) 53
3.4.1 Multiplikátor vyrovnaného rozpočtu 55
3.5 Vliv zahraničního obchodu na makroekonomickou rovnováhu (čtyřsektorový model) 56
4. AS-AD model 59
4.1 Agregátní poptávka 59
4.1.1 Proč je poptávková křivka klesající? 60
4.1.2 Faktory ovlivňující agregátní poptávku 62
4.2 Agregátní nabídka 66
4.2.1 Krátkodobá agregátní nabídka 66
4.2.2 Dlouhodobá agregátní nabídka 67
4.2.3 Faktory ovlivňující agregátní nabídku 69
4.2.4 Třístupňová křivka agregátní nabídky 72
4.3 Makroekonomická rovnováha 73
4.4 Změny makroekonomické rovnováhy 75
4.4.1 Změna agregátní poptávky 75
4.4.2 Změna agregátní nabídky 76
4.4.3 Neoklasické a keynesovské dosahování makroekonomické rovnováhy 77
Část B Peníze v tržní ekonomice
5. Peníze a trh peněz 82
5.1 Peněžní a reálná ekonomika 82
5.2 Peněžní agregáty 83
5.3 Kvantitativní teorie peněz 85
5.3.1 Rovnice směny 85
5.3.2 Trh peněz 87
5.4 Poptávka po penězích 88
5.4.1 Transakční poptávka po penězích 89
5.4.2 Spekulační poptávka po penězích 90
5.5 Nabídka peněz 93
5.5.1 Obchodní banky 93
5.5.2 Jak banky vznikly? 94
5.5.3 Jak vznikly banky s částečnými rezervami? 95
5.5.4 Makroekonomické a mikroekonomické příčiny regulace bank 96
5.5.5 Centrální banka a její funkce 98
5.5.6 Jak banky tvoří peníze - peněžní multiplikátor 100
5.5.7 Kdo a co určuje nabídku peněz? 104
5.6 Rovnováha na peněžním trhu a rovnovážná úroková míra 107
5.7 Vztah trhu peněz k trhu zapůjčitelných fondů 109
Část C Dvě "makroekonomická zlaa": inflace a nezaměstnanost
6. Inflace 112
6.1 Měření inflace 113
6.1.1 Měření cenové hladiny a cenové indexy 113
6.1.2 Míra inflace 116
6.1.3 Skrytá inflace 118
6.1.4 Potlačená inflace 118
6.2 Obecná příčina inflace 118
6.3 Typologie inflace 119
6.3.1 Plíživá a pádivá inflace. Hyperinflace 119
6.3.2 Poptávková inflace 121
6.3.3 Nákladová inflace 123
6.3.4 Očekávaná, anticipovaná a neanticipovaná inflace 125
6.4 Inflace a úroková míra 126
6.5 Setrvačná inflace 127
6.6 Jádrová inflace 128
6.7 Důsledky inflace 129
6.8 Cílování inflace a náklady dezinflace 131
7. Nezaměstnanost 135
7.1 Měření nezaměstnanosti 135
7.1.1 Míra nezaměstnanosti 135
7.1.2 Míra ekonomické aktivity 137
7.1.3 Struktura nezaměstnanosti 137
7.1.4 Počet uchazečů na jedno volné místo - Beveridgeova křivka 138
7.2 Typy nezaměstnanosti 139
7.3 Přirozená míra nezaměstnanosti 141
7.3.1 Faktory ovlivňující přirozenou míru nezaměstnanosti 142
7.4 Mikroekonomické souvislosti nezaměstnanosti 142
7.4.1 Minimální mzda 144
7.4.2 Odbory a kolektivní vyjednávání 144
7.5 Důsledky nezaměstnanosti 145
7.6 Cesty snižování nezaměstnanosti 147
8. Vztah inflace a nezaměstnanosti. Phillipsova křivka 149
8.1 Původní Phillipsova křivka 149
8.2 První modifikace Phillipsovy křivky 151
8.3 Další modifikace Phillipsovy křivky 152
8.4 Nové ekonomické jevy a Phillipsova křivka 153
8.4.1 Vliv ropných šoků na ekonomiku 154
8.5 Phillipsova křivka s přirozenou mírou nezaměstnanosti 156
8.6 Teorie adaptivních a racionálních očekávání a Phillipsova křivka 157
8.6.1 Lucasova verze Phillipsovy křivky 159
Část D Centrální banka a vláda v ekonomice
9. Monetární (peněžní) politika 164
9.1 Nástroje monetární politiky 165
9.1.1 Diskontní politika 166
9.1.2 Operace na volném trhu 168
9.1.3 Změny míry povinných minimálních rezerv 168
9.2 Keynesovský pohled na úlohu a možnosti monetární politiky 170
9.2.1 Pravděpodobný vliv změn úrokové míry na výdaje 170
9.2.2 Úroková míra a uzavírání deflační a inflační mezery v ekonomice 172
9.3 Monetaristický pohled na úlohu a možnosti monetární politiky 173
9.3.1 Monetaristické pravidlo hospodářské politiky 174
9.3.2 Problém neutrality a ne-neutrality peněz 175
9.4 Ekonomický pragmatismus 177
9.5 Některá omezení monetární politiky 178
9.5.1 Zpoždění účinků monetární politiky 180
9.5.2 Dilema centrální banky 180
9.5.3 Past likvidity 181
9.6 Eurozóna a Evropská centrální banka 181
9.7 Globální finanční krize 182
10. Fiskální (rozpočtová) politika 185
10.1 Funkce, cíle a nástroje fiskální politiky 186
10.1.1 Nástroje fiskální politiky 187
10.2 Státní rozpočet 188
10.2.1 Příjmy státního rozpočtu 190
10.2.2 Výdaje ze státního rozpočtu 193
10.3 Poptávkově zaměřená fiskální politika - stabilizační fiskální politika 194
10.3.1 Vliv změn ve výši vládních výdajů 194
10.3.2 Vliv změn v míře zdanění 196
10.3.3 Kombinace výdajové a daňové politiky 197
10.3.4 Účinnost stabilizační fiskální politiky a sklon křivky agregátní nabídky 198
10.4 Nabídkově zaměřená fiskální politika - ekonomie strany nabídky 199
10.4.1 Lafferova křivka 202
10.4.2 Dodatek: průměrná a marginální míra zdanění 203
10.5 Vyrovnaný a nevyrovnaný státní rozpočet 204
10.5.1 Cyklický a strukturální deficit státního rozpočtu 205
10.5.2 Financování deficitu státního rozpočtu 206
10.5.3 Financování deficitu státního rozpočtu a vytěsňovací efekt 208
10.5.4 Státní a veřejný dluh 210
10.6 Některá omezení fiskální politiky 211
10.6.1 Pružnost versus stabilita fiskálních nástrojů 212
10.6.2 "Stop and goo" politika a časová zpoždění 212
10.6.3 Vytěsňovací efekt vládních výdajů 214
10.6.4 Omezená autonomie národní daňové politiky 215
Část E Ekonomický růst a ekonomický cyklus
11. Ekonomický růst 220
11.1 Zdroje a typy ekonomického růstu 221
11.2 Měření ekonomického růstu 223
11.3 Teorie ekonomického růstu 224
11.3.1 Neoklasická teorie růstu 225
11.3.2 Role technologického pokroku 227
11.3.3 Problém exogenního pojetí technologického pokroku 228
11.3.4 Nová teorie růstu a koncepce lidského kapitálu 228
11.3.5 Technologický pokrok jako veřejný statek a role vlády 229
11.3.6 Keynesovský model ekonomického růstu 230
11.3.7 Sociálně-ekonomické přístupy k růstu 231
11.4 Role mezinárodní směny v procesu ekonomického růstu 232
11.5 Institucionální hranice produkčních možností 233
11.6 Ekonomický růst a blahobyt společnosti 233
11.6.1 Alternativní měřítka blahobytu 233
11.6.2 Ekonomický růst a důchodová nerovnost 234
11.6.3 Trvale udržitelný rozvoj 234
12. Ekonomický cyklus 237
12.1 Anatomie ekonomického cyklu 238
12.1.1 Fáze cyklu 238
12.2 Cyklické chování ekonomických veličin 241
12.3 Zdroje a typy ekonomického cyklu 243
12.4 Poptávkové a nabídkové změny 243
12.5 Typy ekonomických cyklů podle délky trvání 245
12.6 Endogenní mechanismus versus exogenní šoky 247
12.7 Model ekonomického cyklu s multiplikátorem a akcelerátorem 248
12.7.1 Investiční multiplikátor 248
12.7.2 Akcelerátor investic 249
12.7.3 Součinnost investičního multiplikátoru a akcelerátoru investic 252
12.8 Monetaristický model ekonomického cyklu 253
12.8.1 Nová kvantitativní teorie peněz a role adaptivních očekávání 254
12.8.2 Asymetrické informace na trhu práce ve Friedmanově modelu 255
12.8.3 Měnová politika v monetaristické koncepci cyklických výkyvů 255
12.9 "Nabídkovéé" teorie ekonomického cyklu 256
12.9.1 Koncepce "přírodníhoo" cyklu Williama S. Jevonse 256
12.9.2 "Inovační modell" ekonomického cyklu Josepha A. Schumpetera 257
12.10 Politicko-ekonomický cyklus 258
12.11Ekonomický cyklus, Okunův zákon a role hospodářské politiky 259
Část F Vnější vazby otevřené ekonomiky
13. Mezinárodní obchod 266
13.1 Příčiny existence mezinárodního obchodu 266
13.2 Teorie absolutních výhod 267
13.3 Teorie komparativních výhod 268
13.3.1 Grafická analýza komparativních výhod v mezinárodním obchodě 271
13.4 Obchodní protekcionismus a jeho důsledky 274
13.4.1 Překážky volného mezinárodního obchodu 274
13.4.2 Ekonomická neefektivnost jako důsledek zavedení cla 276
13.4.3 Sociálně-politické dopady volného obchodu 278
13.5 Úsilí o volný obchod 279
14. Měnový kurz 281
14.1 Měnové trhy 281
14.2 Měnové kurzy 282
14.2.1 Nominální a reálný kurz 282
14.2.2 Determinace měnového kurzu 287
14.2.3 Co způsobují změny měnových kurzů 288
14.2.4 Faktory působící na změnu rovnovážného kurzu 288
14.3 Režimy měnových kurzů 294
14.3.1 Výhody a nevýhody jednotlivých měnových režimů 295
14.3.2 Režimy měnových kurzů v současnosti 296
14.3.3 Ideální měnový režim a "nedosažitelná trojicee" 298
14.4 Budoucnost české koruny 299
14.4.1 Kdy přistoupit k euru? 301
14.4.2 Dopady vstupu ČR do eurozóny 301
15. Platební bilance 304
15.1 Dílčí salda platební bilance 307
15.2 Kumulativní salda platební bilance 308
15.3 Investiční pozice a zahraniční zadluženost 310
Část G Makroekonomická úloha státu a jeho hlavní cíle
16. Stát a ekonomika 316
16.1 Stát v makroekonomice 317
16.2 Makroekonomické cíle hospodářské politiky a jejich konfliktnost 319
16.2.1 Magický čtyřúhelník 320
16.2.2 Index mizerie 322
Použitá literatura 324
Summary 327
Rejstřík 328
O Autorovi
Jurečka VáclavStudoval obor Politická ekonomie na Národohospodářské fakultě (dříve Fakultě politické ekonomie) Vysoké školy ekonomické v Praze (1967). Po čtrnáctiletém působení ve sféře vzdělávání dospělých (politická ekonomie, personalistika, andragogika) se stal docentem Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TU Ostrava), kde působí do současné doby. Osmnáct let vedl katedru ekonomie na Ekonomické fakultě této univerzity. Dlouhodobě studoval ekonomické chování malých evropských zemí, v této oblasti obhájil kandidátskou a habilitační práci. V posledních letech se zaměřuje na vliv institucionálních faktorů na ekonomický rozvoj. V roce 1993 byl jmenován profesorem ekonomie. Vyučuje základní kurz mikroekonomie a makroekonomie, institucionální ekonomii a dějiny české ekonomie. Dlouhodobě je školitelem doktorandů a členem několika vědeckých rad a oborových rad pro doktorská studia.